Uwnell - Kapitola 29
"Bílá místnost" Byly dva druhy strachů: racionální a iracionální. Jednoduše řečeno, byly strachy, které měly smysl a strachy které ne. Nejasně si toho byl vědom, někde vzadu v hlavě, ale na tom doopravdy nezáleželo. Pro něj byl strach zbytečný, protože se mu špatné věci stanou, ať se bojí nebo ne. Nebyl schopný ovládat situaci, do které byl vhozen, tak proč se bál? Nevěděl… možná to byl způsob jeho těla vypořádat se s nejistotou, která ho nutila chtít se schovat do nejtmavšího, nejskrytějšího rohu, do jakého by mohl. Možná to byl způsob jeho mysli, jak se vypořádat se situací, kterou nemůže napravit. Kdyby se mohl přeměnit do své zvěromágské formy, život by byl jednodušší. Jako havran cítil své emoce, mohl myslet jako by byl sám sebou… přestože měl i zvířecí instinkty. Občas bylo jednodušší potýkat se se životem jako zvíře, protože jejich emoce a myšlenkové procesy jsou samozřejmě jiné než lidské. Obmotal kolem sebe své tenké ruce, aby si zabránil v třasu, zatímco seděl v bíl...