Příspěvky

Zobrazují se příspěvky se štítkem Kniha první

Uwnell - Kapitola 29

"Bílá místnost" Byly dva druhy strachů: racionální a iracionální. Jednoduše řečeno, byly strachy, které měly smysl a strachy které ne. Nejasně si toho byl vědom, někde vzadu v hlavě, ale na tom doopravdy nezáleželo. Pro něj byl strach zbytečný, protože se mu špatné věci stanou, ať se bojí nebo ne. Nebyl schopný ovládat situaci, do které byl vhozen, tak proč se bál? Nevěděl… možná to byl způsob jeho těla vypořádat se s nejistotou, která ho nutila chtít se schovat do nejtmavšího, nejskrytějšího rohu, do jakého by mohl. Možná to byl způsob jeho mysli, jak se vypořádat se situací, kterou nemůže napravit. Kdyby se mohl přeměnit do své zvěromágské formy, život by byl jednodušší. Jako havran cítil své emoce, mohl myslet jako by byl sám sebou… přestože měl i zvířecí instinkty. Občas bylo jednodušší potýkat se se životem jako zvíře, protože jejich emoce a myšlenkové procesy jsou samozřejmě jiné než lidské. Obmotal kolem sebe své tenké ruce, aby si zabránil v třasu, zatímco seděl v bíl...

Unwell - Kapitola 28

"Zdivočelý vězeň" Frederick pohlédl z okna na slunce a setřel si pot z čela. Byl jenom únor, a přesto měl pocit, jako by byl na pláži za nejteplejšího dne roku. Na druhou stranu, po tom všem zvedání, šoupání, přesouvání a barikádování, které během posledních několika hodin musel udělat, jen aby se dostal do malého domu, by se měl potit jak prase. Rozhlédl se po kuchyni, kde jeho důstojníci svědomitě shromažďovali důkazy. Konečně, po šedesáti letech dostali drogový kartel století. Někdo po desetiletí prodával v různých částech Evropy různé typy nepovolených drog. Droga, která neměla medicínské jméno, protože v sobě měla látku, kterou nedokázali odhalit ani nejlepší výzkumníci, byla velmi nebezpečná. Braná ve velmi malých dávkách, dostávala člověka do stavu euforie. Avšak víc než nejmenší špetička člověka přivedla k trvalému šílenství, nebo mohla zabít. Našli prodejce drog v Polsku, který prodával nevyčíslitelné množství růžového prášku jako cukr. Muž, který mluvil s ruským pří...

Unwell - Kapitola 27

"Ministerstvo kouzel" "V žádném případě," řekla McGonagallová pevně. "Nedovolím vám dvěma vyrazit během školního dne do Londýna." Bylo to dalšího rána, jasného a časného, před snídaní. Ron, Hermiona a Harry vytvořili jednoduchý plán; jít na ministerstvo, dát o sobě vědět Kingsleymu, aby získali víc než jednoduchou 'návštěvnickou propustku', pak jít do čtvrtého podlaží na Odbor regulace a kontroly kouzelných tvorů, divizi bytostí. Tam budou mluvit s lidmi, prohledávat složky, zjišťovat, co se stalo se Snapem. Podle knih, které Hermiona přečetla, všichni otroci, kteří žili bez ohledu na dobu za posledních tisíc let v Británii, mají záznam. Pokud je jejich majitelé podle zákona zaregistrovali na ministerstvu. Snape tam určitě bude. "Naší poslední hodinou jsou lektvary a na ty chodíme za školu, vzpomínáte si?" připomněl Harry McGonagallové. "A zeptali jsme se profesora Kratiknota, jestli můžeme vynechat lektvary a on řekl, že pokud si to...

Unwell - Kapitola 26

"Rozhovor" První dívka, se kterou měl sex, byla Marie. Byla to hnědovlasá dívka, která žila v Prasinkách. Měla krásné, jakoby psí oči a úžasný úsměv. Byla doopravdy příliš krásná na to, aby měla zájem o obyčejného starouše Harryho. 'Obyčejný starouš Harry' byla klíčová fráze. Chtěla jenom spát se zlatým chlapcem, jak mu druhý den ráno zdůraznila. No, řekla 'zachráncem světa', ne 'zlatým chlapcem', ale to je to samé. Druhá dívka měla zlaté vlasy ostříhané nakrátko. Její jméno bylo Meredith. Byla to Američanka z New Jersey a mluvila s docela silným přízvukem. S universitou byla v létě v Londýně. Odstartovali s Harrym doopravdy dobře, ale po dvou týdnech romantiky a jedné noci sexu se s ostatními vrátila do Ameriky. Nikdy neodpověděla na žádný z Harryho pokusů kontaktovat ji. Neřekla to, ale klidně mohla; chtěla jenom spát se zlatým chlapcem. Třetí dívka, v tomto bodě byl Harry velmi opatrný. Přísahal, na Hermioninu 'prudérní' radu, že nebude mít ...

Unwell - Kapitola 25

"Malfoy Manor" Kouzelnické cestování nebylo příliš praktickou záležitostí. Košťata byla rychlá, ale mohla by být rychlejší. Přenášedla byla skvělá, ale ne každý dokázal přenášedlo vytvořit. Cestování pomocí letaxu mohlo fungovat jenom tehdy, pokud jste měli svolení odletaxovat se do něčího domu. Tak zbývalo přemisťování, které i když okamžité, mohlo být likvidační. Také jste na tom místě, kam jste se přemisťovali, museli již předtím být, nebo jste ho museli velmi dobře znát. Harry s Ginny se setkali před bradavickými hranicemi a společně se přemístili k Malfoyům (protože Ginny nikdy na Malfoyovic panství nebyla). Nepřemístili se přímo před něj, ale kousek dál, aby měli čas prodiskutovat své plány. "Takže půjdeš přímo k němu a co mu řekneš?" zeptala se Ginny, zatímco kráčeli po prašné cestě. Měla na sobě pěkné šaty v barvě šalvěje a rozumné podpatky. "Uhm…" O tom Harry doopravdy nepřemýšlel. Jeho společenský hábit ze čtvrtého ročníku, jak zjistil, mu už nes...