Tmavě modrý

Mezi dvěma světy Část desátá Uplynulo několik dní od chvíle, kdy Damián osaměl. Najednou mu svět kolem něj připadal strašně zvláštní. Rozhlížel se kolem sebe a hledal známky… čeho vlastně? Stopy andělů a démonů? Byl paranoidní, když si myslel, že je spatří. Měl hned pochopit, že andělé se neukazují jen tak. Midael se o tom přece zmínil. A to, že se zjevil jemu zrovna strážce andělské brány… byla jen nešťastná shoda náhod. Už několik hodin se převaloval v posteli s pocitem, že neusne, i kdyby chtěl. Nakonec s povzdechem vstane. Nebude mu nic platné, když se bude válet a snažit se. Udělá si krátkou procházku na vzduchu a potom to třeba půjde lépe. Oblékne si přes své spací tričko mikinu, do které se zachumlá, a na nohy navlékne kalhoty a ponožky. S sebou mu stačí jen klíče a mobil. Kdyby náhodou. Vyjde z domu a shledá, že svěží letní noc je jako pohlazení pro rozpálenou pokožku jeho těla, jak se nutil ke spánku. Prochází pomalu parkem a přemýšlí nad tím, jak by se dal anděl poznat i bez ...

Mezi dvěma světy Část devátá Michael ze svého místa sleduje dění pod sebou. Je spokojený s tím, jak se Midael chopil svého úkolu. Věděl, že ho anděl nezklame. Na to byl Midael příliš umanutý a cílevědomý. "Zase šmíruješ, Michaeli?" Gabrielův laskavý hlas a melodický a Rafaelův smích naplní dosud tichou místnosti. Oba dva vejdou ruku v ruce, křídlo zaklesnuté v křídle. "No dovol. Jako bych já někdy šmíroval?" zakroutí Michael hlavou, ale neodvrací se pohledem od sledované dvojice. "Jen sleduji vývoj situace." "Takže šmíruješ." Pokrčí Gabriel rameny a pro něj je to tak netypické gesto, až to Rafaela rozesměje. To donutí Michaela, aby se na dvojici podíval. Usměje se. Rád viděl, že jsou šťastní a spokojení. "Podařilo se to, co jsi chtěl?" Rafael nahlédne přes Michaelovu paži, ale obraz už je smazaný. Odpovědí mu je jemné přikývnutí, načež se Michael začne zvedat ze svého místa, aby byl čelem ke svým milencům. "Midael byl skvělá volba....

Mezi dvěma světy Část osmá Damián mrká na muže před sebou. Pořád trochu věří, že se stane něco, co ho vytrhne z tohohle snu, ale čím déle to trvá, tím více je jasné, že se nic z toho nestane. A muž s křídly před ním mu to nehodlá vyvracet. Stojí tam a propaluje ho andělskýma očima. Zvláštně zbarvenýma andělskýma očima. Sklouzne pohledem po celé jeho postavě. Byl to muž z masa a kostí nebo to byla jen iluze? Natáhl by ruku, aby se dotkl, ale neodváží se. Má strach, že by se muž s křídly rozplynul, kdyby se o to pokusil. Na anděla se asi sahat nesmí, ne? Netuší, kolik času uběhne, než mezi nimi prolomí ticho. Ale jako by tušil, že se Damiánův mozek začínal vzpamatovávat a tak přihodil další polínko, aby oheň nedohořel. "Jsem Midael, Damiáne. Strážce andělské brány. A něco jsem ti přinesl." Pousměje se. Vytáhne odnikud andělskou knihu a k ní přidá tu lidskou. "Přečti si to, prosím. Když nebudeš něčemu rozumět, stačí mě zavolat. Uslyším tě. Kdykoliv a kdekoliv. Pro mě čas ne...

Mezi dvěma světy Část sedmá Damián měl v knihovně pocit, že ho někdo sleduje. Tak intenzivní propalování ještě nezažil. Ohlédne se, aby zjistil, že na něj zírá dospělý muž. Dobře stavěný, všimne si ihned. Co ho však zaujme, jsou jeho oči. Polkne. Ta záře. Před pár dny se mu stala zvláštní věc. Někdo se snažil ho přepadnout. Objevili si tam tři další muži, kteří mu pomáhali utéct. Ale scéna se najednou změnila a už to nebyli muži, ale andělé a dvě stvůry společně s démonem. Jak to poznal? Načteno měl spoustu mýtů. Jeho fantazie mohla vytvořit obrazy čehokoliv, ale tohle bylo tak reálné. Popravdě, vyděsilo ho to. Ale nakonec nad tím mávnul rukou. Byl to jen výplod jeho vyděšené mysli. Kdo by si nepřál, aby ho nepřišli zachránit andělé, že? Znovu pohlédne muži do očí. Jenže on to nejspíš nebyl sen a výmysl. Tenhle muž měl až nápadně zbarvené oči. A kolem něj… jako by se světlo lámalo jinak. Nadechne se a zavře oči. Napočítá pomalu do deseti, ale když oči znovu otevře, muž tam pořád je. St...

Mezi dvěma světy Část šestá "Michaeli, nejvyšší, jdu si k tobě pro radu." Hlavní anděl andělské brány, její strážce a člen andělské armády, Midael , poklekne před nejvyšším z nejvyšších archandělů. Jeho záře je jako pohlazení a tak jí nastaví tvář, aby alespoň na okamžik zahladila strach z neznámého. Michael přejde ke strážci brány, aby se dotkl jeho čela. "Povstaň, přede mnou ti nenáleží klečet." Pobídne ho a usměje se. "Řekni mi, co tě trápí." Midael poslechne. Ví, že s Michaelem nemá cenu se přít. Tenhle anděl byl tak klidný. I Gabriel, druhý nejvyšší, uměl být méně příjemný. A všichni to věděli. Proto se ti dva vzájemně doplňovali s laskavým Rafaelem. Pohlédne na ně. Kromě nich v místnosti byl ještě Michaelův služebník, Albiel. Doprovázel ho právě při těchto audiencích. "Jak jistě víš, měli jsme zasáhnout u skupiny z Pekel. Dožadovali se našeho subjektu, který máme chránit. Vše šlo jak má až do chvíle, kdy… zasáhlo mě kopí jednoho z démonů. A v tu...

Mezi dvěma světy Část pátá "Michaeli?" Gabriel nakoukne do jejich společného pokoje. Nečekal by Michaela v pokoji za bílého dne, ale jak se zdálo, něco se změnilo. A Rafaelova přítomnost v pokoji taky nevěstila nic dobrého. "Co se děje?" Vejde, zavře za sebou dveře a přesune se k otevřenému oknu, u kterého Michael stál. Rafael se zdržoval o kus dál. Ostatně, tak to dělal vždycky. Měl respekt k takovým situacím. Vyčkával. Na cokoliv, co by mohlo přijít. "Stvořiteli se nelíbí, jak se ostatní andělé chovají. Co přesně s tím mám udělat já? Neznamená, že když jsem nejvyšší, že vím, jak všechno napravit. Navíc mě nikdo z nich neposlouchá. Je jim to úplně jedno, co se s lidmi stane. Byli jsme tu pro ně odjakživa a teď… vidím, jak se baví nad tím, jak lidi tápou, místo aby je posunuli tím směrem, kterým mají. Na co jsou osobní andělé, když ti si svých svěřenců nevšímají? Na co je anděl osudu, když i on vyčkává, co člověk udělá. A mohl bych pokračovat do nekonečna....

Mezi dvěma světy Část čtvrtá "Tede, počkej. Tohle bys neměl dělat. Policie tady bude každou chvíli… radši pojď. Utečeme. Už toho bylo dost." Zoufalý mladík hledí na svého kamaráda, který chce dokončit rozdělanou práci. Ale v dálce už mohou oba dva slyšet sirény policejních aut. Bylo příliš pozdě utíkat. Osud je zastihne tak, jak jim naplánoval. "Táta mě zabije." Vydechne tiše. Neměl se do toho vůbec plést. Jenže byl ve špatnou dobu na špatném místě a stalo se to. "Manu, neměl bych s tím ještě něco udělat?" Amaliel sedící vedle svého přítele, kterého zná od samého zrodu… Dva andělé na jednom místě. Jeden přináší osud, druhý trest. "Budou potrestáni, ať chceš nebo ne. Osud je nemine." Manu nespouští pohled ze scény před sebou. Již nějakou dobu seděli na zídce oddělující město od staré továrny, ve které se scházely všemožné existence. I nad nimi s Amalielem tak trochu bděli. Druhý, přihlížející chlapec, najednou semkne ruce v pěsti. Otočí se čelem k...

Mezi dvěma světy Část třetí Gabriel stál na vrcholu jedné z věží Panství. Snad díky tomu ho Michael zahlédl. Původně ho hledal v knihovně, když tam přítele nenašel, vydal se ven. "Gabrieli, Azrael tě stále hledá, aby se ti omluvil." Pronese klidně. "Mohl jsem tu ženu zachránit, kdyby Azrael nešel kolem. Ta její hra na klavír byla fenomenální. Míval jsem pocit, že ona sama musí být andělem." Michael položí svou dlaň na rameno nejbližšího přítele. Projede jím Gabrielova energie a to ho podivně uklidní. Doufá, že Gabriel vnímá jeho přítomnost stejně. "Víš moc dobře, že už to nešlo." "Hmm." Gabriel se o tom nechce víc bavit. Už se to stalo. Zpět nic vzít nejde. Jakmile se vedle duše zjeví anděl, který má daný úkol, už to nejde vzít zpátky. Věděl to, ale přesto ho některé situace trápily víc než by měly. Měl by pouze plnit své poslání, nenechávat se ovlivňovat lidskými emocemi. Hlavně, že si kvůli tomu z Michaela utahovali. Oni byli stejní. Otočí se č...

Mezi dvěma světy Část druhá Donquel sestoupil z nebes na Zemi. Nemusel v temné noci hledat svého současného svěřence. Jejich pracovní oblečení zářilo do tmy pod reflektory nastartovaných vozidel. Dnes jich tu bylo mnohem víc. Ve skutečnosti by nemusel hledat vůbec. Cítil ho na míle daleko. Věděl, jak se cítí, a to ovlivňovalo jeho přítomnost. Právě proto tu nyní byl. Pociťoval zoufalství. Frustraci z nastalé situace. Složí svá křídla a udělá dva kroky dopředu ke skupince mužů. Postaví se do místa, kde se nachází jeho svěřenec. Nevadí mu, že skrz něj procházejí ostatní. Všímá si zatím jen jednoho. Zaujme stejnou pozici. Splyne s ním . Ví, že jedině tímhle způsobem mu dodá dostatek energie a síly na to, aby zásah zvládl. Zvedne ze své pozice pohled a střetne se s očima barvy hlubokých jezer. Mordad na tomhle místě mohl znamenat jen jednu věc. Nemusí se ptát. Černá křídla roztažená, světlo vycházející z dlaně. Je to duše, která bude pokračovat. Ale soud nastane později. Donquel skloní poh...

Mezi dvěma světy Část první Místa na Zemi byla osidlována lidmi od nepaměti. Z tajemných míst se stala běžná. Z neznámých známá. Až nebylo jediného koutu, který by někdo nenavštívil. Ale nad Zemí byl svět lidskému oku neviditelný. Žádný smrtelník nemohl vidět andělskou Pevnost stvořenou na jejich ochranu dávno před tím, než se vůbec první člověk na Zemi objevil. Byli tu od samého počátku. Nejstarší stáli po boku Stvořiteli a pomáhali chránit nový život. Kolem pevnosti se nesl klid a mír. Kontrastem tomu však byli muži stojící vedle sebe jako vojáci. Někteří z nich vojáky doopravdy byli. A nebylo by na nich nic divného, kdyby však do jednoho neměli křídla. Nebyla tu jen bílá křídla. Rudá, žlutá, zelená… dokonce i temně modrá, odrážející zamračený výraz jejich majitele. Žádná atrapa na maškarní bál. Tahle křídla se dala schovat před zraky, ale nedala se odstranit. Nikdo z jejich nositelů po odstranění křídel ani netoužil. Byla jejich součástí od pradávna. Jejich znakem… pýchou. Byli to t...

Vánoce jsou za dveřmi. Prvního prosince bude už v úterý. Dnes Advent. Připravila jsem si opět určitou formu povídkového povídání na prosinec. Právě toho se týká anketa, kterou jsem zveřejnila u poslední kapitoly Život v oblacích a hlasovat můžete klidně i nyní, ale věřte, že zveřejňovat budu tak i tak, jen mne zajímalo, zda se tu najde někdo, kdo je přímo odpůrce fantasy světa. V anketě už se objevilo jedno "Ne" a já tu osobu chápu. Také nemusím všechny formy fantasy, ale snažím se jim dávat šanci. Má prosincová povídka se nebude týkat žádného fandomu. Na fandomy si nevěřím. Ale už dlouhou dobu mne láká propojení světa lidí s anděly. Vždycky se mi líbily příběhy s anděly a to jsem ateista. Fantasy svět miluji v knihách i filmech. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Povídku bych ráda věnovala Pret. Protože je. Počet kapitol: plánovaných 24 Počet párů: dané + všichni se všemi Délka kapitol: 500 slov + Upozornění: andělé, lidé a zmínky o démonech Příběh není založený na sk...