Tmavě modrý

Kapitola 58: "Dva kuřecí speciály" Severusův pán vypadal nemocně. Nejenom nemocně, vypadala absolutně žalostně . Severus to nemyslel jako výraz neúcty ke svému pánovi, a ani by mu nikdy neřekl, jak strašně vypadá (samozřejmě pokud by na to nedostal přímou otázku). Pánovy vlasy už překrývaly uši a trčely do všech úhlů jako nikdy předtím. To samo něco dokazovalo, protože pánovy vlasy si žily svým vlastním životem. Pánovy zelené oči už nezářily jako safíry v měsíčním svitu, ale vypadaly téměř prázdně. A kvůli kruhům pod očima vypadal vážně vyšťaveně. Unaveně. Vyčerpaně. Severus nemohl udělat nic, aby jeho pán vypadal a cítil se lépe. Mohl být jen dobrým otrokem. Přinejmenším by si to jeden mohl myslet . Ale Severus si začínal myslet, že to, že je dobrým otrokem, je bezpředmětné. Vypadalo to, že pán není rád, když je dobrým otrokem. Avšak nelíbilo se mu, ani když byl Severus špatným otrokem. Téměř jako kdyby byl nejraději, kdyby se Severus vůbec nechoval jako otrok. Ale ta myšl

Kapitola 57: Krok vedle, nebo ne? "Severusi!" zavolal Harry a rukou ozkoušel teplotu vody vytékající z kohoutku. "Severusi, je čas na tvoji koupel!" Po celou dobu, co žil Severus u Harryho, neměl rád koupele. Ale poslední dobou si u něj Harry začínal všímat jakéhosi vzdoru. Někdo by to mohl považovat za dobré znamení - Severus pravděpodobně vždy nenáviděl koupele, když vezmeme v potaz Snapeovy mastné vlasy - ale nebylo to tak jednoduché. Severus vzdoroval způsobem podobným Dobbymu. Místo toho, aby přímo řekl 'ne', vyhýbal se koupeli, dokud ho bolest hlavy, bolest vyvolaná zotročovací kletbou, nepřinutila poslechnout. Harrymu to hodně připomínalo Dobbyho chování. Severusův způsob vyhýbání se koupeli začal tím, co Harry nazýval omylem. Byly to pokusy hodné žáka Mrzimoru, ale byly to pokusy. Začaly rozhovorem o myčce na nádobí a kotěti, ale poslední dobou se objevily kreativnější nápady a Harry občas na koupel zapomněl. Ale tentokrát se odmítal nechat Severusem

Kapitola 56: Článek Možná to bylo znamení, že by to měl vzdát a jít spát do své zřídkakdy používané ložnice v prvním patře. Promnul si oči. Odkud vyšel ten hluk? Co způsobilo, že se tak náhle probudil? Nebyl to Severus, nebo ano? Teddy? Pohlédl ke schodům a čekal, až uslyší další zvuk. Čekal, aby zjistil, jestli potřebuje z noční můry utišit Severus nebo Teddy. Teddyho noční můry byly nelogické. Týkaly se témat dětských nočních můr - jednalo se o ukradené sladkosti a příšery pod postýlkou. Prostě obyčejné dětské noční můry. Severusovy noční můry byly strašné. Takové měl člověk jen, když zažil hrozné utrpení - noční můry o bolesti, nuceném sexu a nespokojených majitelích. Alespoň to Harry dokázal rozpoznat ze Severusových vzlyků a křiku. To Harrymu zvedalo žaludek možná víc, než by mělo. Ale Teddy neplakal. Hluboce spal… pokud prostě jen nevykřikl a okamžitě znovu neusnul, jak to malé děti často dělávaly. Severus by touhle dobou už dusil své vzlyky v polštáři, aby zůstal potichu a neruš