Tmavě modrý

Druhá část kapitoly. Harry se zhluboka nadechl, pokoušel se nevěnovat pozornost mužovým očím, ve kterých se nebezpečně blýskalo, a mnohem tišeji pokračoval. "Můžeme to udělat potají. Minulý rok jsme společně s několika dalšími studenty založili skupinu, kterou jsme pojmenovali "Brumbálova armáda". Cvičili jsme v Komnatě nejvyšší potřeby a…" Zarazil se, když si všiml pohledu, který do něj Snape zabodl. "Co?" zeptal se. "To je novinka. Chapec-který-přežil chce mít tajemství před svým milovaným ředitelem a pošpinit si svou nevinnou duši temnou magií, i když by to mohlo vést k jeho vyloučení za školy a uvěznění v Azkabanu." "Od té chvíle, co ses mě dotkl, nejsem nevinný… Takže v čem je rozdíl?" řekl Harry s pohledem upřeným do Severusových očí. Snape se zamračil, ale neodpověděl. Sledoval Harryho, jako by ho hodnotil. Chlapec chtěl jeho pohledu uhnout, ale neudělal to, přestože chtělo silnou vůli, aby to vydržel. Po několika minutách napjat

Druhá část kapitoly je v dalším článku. Trest I want you wanting me I want what I see in your eyes So give me something to be scared of don't give me something to satisfy* 'Jak si to může myslet? Co to do něj vjelo? Podezírat mě, že já… a Hermiona…? To je prostě divný! Jak to ho vůbec mohlo napadnout?' uvažoval Harry cestou bradavickými chodbami. 'A teď jdu pozdě! Prostě úžasné!" Už deset minut měl mít trest u Snapea, ale místo toho poslouchal Ronovy podezíravé spekulace o tom, proč se on a Hermiona poslední dobou chovají tak divně. Weasley ho počastoval hromadou vzteklých obvinění, aniž by ho jednou napadlo, že je to všechno jen jedno velké nedorozumění. Pořád v hlavě slyšel jeho obviňující hlas: "Tak proč se od včerejšího rána chováš tak divně? Proč zrudla, když se k tobě nahnula? Proč se ti vyhýbá? A proč se červená pokaždé, když se na ni podíváš! Co se mezi vámi stalo? Řekni mi pravdu! Jak jsi mohl?! Jsem tvůj kamarád…" Nakonec Harry ztratil nervy a z