Tmavě modrý

Tak jsem tady s pokračováním. Mělo tady být včera, ale jaksi mě zradilo vlastní zdraví... Dáme varování 18+ Černý Petr - Bonus - část druhá Díval se na Juliána, jak něco nadšeně ukazoval Markovi přes tlusté sklo akvária a nevědomky se u toho usmíval. Juliánova nemoc zase ustoupila a tak si mohl užívat života alespoň v malých douškách, jak mu to aktuální stav dovoloval. Nebylo to to, co všichni chtěli, ale když viděli, jak se k tomu Julián staví… nakazil je svojí dobrou náladou všechny. Zadíval se na dvojici lépe, intenzivněji. Marek byl, v porovnání s Julim, opravdu obr. Juli stále vypadal jako porcelánová panenka, ale s každým slunečným dnem se vystavoval teplým paprskům, i když venku stále vládly mrazíky. Začínal chytat tu správnou barvu. Zrůžovělé tváře neměl jen díky tomu, že mu co chvíli Marek pošeptal něco do ouška. Kolem pasu se mu omotají paže ve známém držení. Pousměje se. Čekal na něj, než odnese kabáty do šatny, aby je nemuseli vláčet sebou. V centru měli příjemně vytopeno. ...

Vím, že jsem s přidáním dost otálela, ale když já jsem si nemohla pomoct :D a taky jsem neměla takovou příležitost. Takže až nyní. Děkuji za komentáře u poslední kapitoly. Jste úžasní, jak se mnou dokážete zacvičit. :) Nyní se snad dobře bavte. Varování: 18+ Bonus - část první První únor přistihl spoustu vysokoškoláků s úlevným úsměvem na tváři, protože zkouškové období právě vrcholilo a kdo to nenechal na poslední chvíli, mohl mít už volno od učení. Za dredatým mladíkem se právě otevřely dveře, jak do společného pokoje vstoupil i jeho druhý obyvatel. Bundu, kterou měl zasypanou sněhem, který ve své vrstvě nedokázal roztát, rozložil hned u dveří na věšáku. K nohám postele odhodí batoh. Dominik se odvrátí od rozdělané práce, kterou si před malou chvílí otevřel a stejně se do ní zatím nepodíval. "Ahoj." "Čau." Petr k němu bosky přejde, aby se mohl sklonit a políbit růžové rty, které se na něj od jisté doby spíš jen špulí než mračí z úzké linky. "Všechno v pohodě?...

Černý Petr Petr je obyčejný vysokoškolák, který právě začíná svá studia. Daleko od domova je nucen přežívat na koleji. Jak se mu bude dařit vycházet se spolubydlícím, kterému ostatní přezdívají Vlk samotář a který už od začátku bere jeho přítomnost nelibě. Ovšem objeví se někdo, kdo by mohl Petrovi alespoň trochu zpříjemnit žití. Co přinese pokoj číslo třináct ve třináctém patře panelového domu? Počet kapitol: 27 + bonus Počet stran: 120 Beta: Alex Odkaz na kapitoly >>>>> K povídce patří i dvě bonusové části. Naleznete v odkaze na kapitoly.

Velice se omlouvám, že jsem vás musela nechat čekat tak dlouho. Původní plán byl, že vám kapitolu přidám hned v sobotu, když se vrátím domů, ale bylo to trochu složitější, protože jsem nakonec doma ani nebyla a v neděli jsem nestíhala udělat všechno, co jsem chtěla. Proto spěchám s kapitolkou takhle brzo ráno, abych vás alespoň trochu potěšila. Ale možná vás potěší i fakt, že během té šestihodinové cesty vlakem tam a potom i zpátky, jsem nelenila a vymýšlela další povídku. Vlastně mě ten nápad trknul dřív, ale bylo potřeba ho rozvinout, takže to se uskutečnilo. Potom pro vás mám ještě jednu povídku, kterou jsem tvořila během prázdnin společně s Černým Petrem. (Pamatuje si ještě vůbec někdo, že ČP měla být prázdninová jednorázová rychlovka?) Ale tu povídku objevíte ve chvíli, kdy se dostanu domů a najdu disk, na kterém je uložená. Mohlo se totiž stát, že během stěhování z počítače na počítač se někde zatoulala a to by mě celkem mrzelo, protože je to další cyklistická, o které si myslím,...

Díky hojnosti vašich komentářů si můžete další kapitolu vychutnat už nyní. Dozvíte se, co se nakonec u stromečku stalo. A ne... nezabíjejte mě . Stejně... co byste z toho měli? :D Brzy už se s našimi hrdiny rozloučíme, tak si ty poslední chvíle užívejte. A když se v závěru zamyslíte, tak uzříte, že tahle povídka je asi nejmíň komplikovaná věškerými katastrofami. Měla bych si změřit teplotu . :D Věnováno komentujícím, z nichž někteří mě opravdu velmi pobavili a někteří zase potěšili. Člověku to strašně lichotí. :) Komentující: Saskya, KalamityJane, Taya, Medvídek, IQY, Monika, LoLo, Sung, Coco, Wieta, Nyce-oH, Sarelle, alla, barbor, Katka a sisi. Beta: Alex 26. Kapitola Neměl se nechat vyprovokovat. To mu bylo jasné už ve chvíli, kdy se jeho tělo začínalo zvedat do stoje. Vlastně neměl ani nejmenší tušení, co chce jeho tělo tak automaticky udělat. "Petře!" Došlo mu to v momentě, kdy se jeho sevřená pěst dotkla tváře, kterou v tuhle chvíli tak nenáviděl. Výkřik své matky ignor...

Dnešní omluva by se mohla zdát jako výmluva, ale tentokrát opravdu nebylo v mojí moci stihnout dodání kapitoly včas. Měla jsem ji připravenou, jen dodělat pár drobností. To bychom ovšem na vlaku nesměli nabrat tři a půl hodiny zpoždění, protože na kolejích byla mimořádná situace... ale o sebevrazích zase jindy. Nestihla jsem tak nic, co jsem si plánovala a tak dostáváte kapitolu nyní, než zase vyrazím do víru (velko) města. Chtěli jste 18+? Na to mám jediné slovo: bohužel. To možná teprve přijde. Věnování patří milým komentujícím, díky kterým mě nyní mrzí, že přidávám se zpožděním. Je úžasné, že ta povídka stále někoho baví. LoLo, Sung, IQY, Wieta, Sarelle, KalamityJane, Barbor, Coco, Nyce-oH, Katka, Sisi, Saskya, Baruska, alla. A máme tady soutěž o nic. :D Kdo si tipne, kolik kapitol nám ještě zbývá do samotného konce? Pokud možno: Hezky se bavte. Beta: Alex 25. Kapitola Možná by měl něco říct, ale je naprosto oněmělý situací, která nastala. Sevření v intimních partiích zmizí, postel...

Opravdu se omlouvám, že máme teď takovou prodlevu. Snad mě za to moc neproklínáte. Hned, jak se situace uklidní, tak se na to vrhnu (snad už konečně) v obvyklém tempu. Dnešní kapitolu, na kterou jistě netrpělivě čekáte, věnuji všem komentujícím. Katka, LoLo, Sarelle, Wieta, Coco, barbor, sisi, Sung a Nyce-oH. Někteří mě pobavili. Obzvlášť LoLo :-D Jsou dny, kdy miluju takhle výstižné komentáře. (Ale ty "věky" bych si vyprošovala :D) Díky za všechny vaše reakce! Dnes: 15+ Beta: Alex 24. Kapitola Možná mu vůbec nedocházelo, co mu vlastně Vlk řekl. Nebo byl slepý a neuměl ve Vlkovi stále ještě číst. Což by odpovídalo tomu, proč dokázal rozpoznat jen pár výrazů v jeho obličeji, gest a postavení těla. Chtěl ležet na zádech a propalovat svým pohledem strop nebo v lepším případě rovnou usnout, ale nedařilo se mu ani jedno. Stál v koutě pokoje, kousek od dveří, které byly na noc zamčené před nevítanými návštěvami. Než se zastavil, chvíli neklidně přecházel sem a tam. Bál se pocitů, k...

Dodatečný dárek školákům, pro vstup do nového školního roku. Pro pracující a ostatní - snad pro zlepšení dne. Doufám, že jste to čekání přežili v plném zdraví. Další kapitola přijde co nevidět. Za vaše reakce budu ráda, opravdu nevím, co si o tom mám myslet sama. Díky za vás! Beta: Alex 23. Kapitola Týden. Uběhl týden od doby, co byl naposledy za Juliánem. Nyní stál na chodbě, která ho dělila dveřmi od Juliánovy sladké přítomnosti, která měla za následek vnitřní klid. Jeho vnitřnosti se tetelily, kdykoliv si na to vzpomněl, ale bylo mu jasné, že teď už není pro něj. Nikdy nebyl. Vánoce se zase o týden přiblížily. Už jen dva adventy a bude Štědrý večer. Utíkalo to proklatě rychle na to, aby se tomu dalo věřit, ale čas neklamal. Byl sprostý, když se neodvážil přijít k Juliánovi i přes jeho zprávy, které mu zasílal. Jenže teď už bylo jasné, že se mezi ním a Markem něco vytváří a on nechtěl být ten narušitel. Byla to jen pouhá výmluva. Nemohl se dívat na štěstí druhých, až příliš okatě b...