Tmavě modrý

Kapitola 70: Placebo Harry se zamračil na sklenici vody na svém stole a potlačil nutkání mrsknout ji přes učebnu a polít jí ostatních dvanáct učňů. Voda nedělala nic jiného, než že mu plnila žaludek, až mu bylo na zvracení a neměla žádnou chuť. A zcela jistě ho nedržela vzhůru. Hermiona navrhovala, aby si ji lil horkou z hůlky, jako kdyby si dělal čaj. Říkala, že nakonec si na tu chuť zvykne, a že to bude skvělé placebo místo čaje. Ani na chvíli jí nevěřil, ne, když jí z hrnku visel provázek od čajového sáčku. Od té nehody s kotlíkem uplynuly dva týdny. Mnoho lidí mu řeklo, že dělá pokroky, pomalu, ale jistě. Harry si myslel, že mají halucinace. Aby pravdu řekl, cítil se hůř, než kdy předtím. Byl vyčerpanější, než když bral Bezesný spánek. A nebylo se čemu divit, místo fungování se třemi hodinami spánku denně nyní fungoval s jednou, která byla rozdrobená do krátkých úseků v průběhu celé noci. Navíc už neměl čaj, který by ho udržel v bdělém stavu. Byl strašně pozadu s prací do bystrozo

2. část kapitoly *** Severus si nervózně mnul ruce. Pokoušel se zhluboka dýchat, jak mu to často říkal pán, ale výsledkem toho bylo, že se mu motala hlava. Paní Hermiona mu zakázala pochodovat. Vědomě se snažil neprokousnout si ret, protože to občas bezděčně dělal. Docházely mu způsoby, jak si ulevit od stresu. Severus tu explozi předpokládal několik hodin předem. Aby byl zcela upřímný, předpokládal ji od té chvíle, kdy před několika dny viděl pána hloubat nad učebnicí lektvarů. Ale jistotu, že k ní nevyhnutelně dojde, nabyl, když viděl pána přidávat do lektvaru místo dikobrazích ostnů hadí zuby. Otevřel pusu, aby něco řekl, ale zarazil se. Jeho pán ho nežádal o kritiku nebo hubování a Severus nebyl v pozici, aby mu něco takového vnucoval. Blízkost vroucího kotlíku a přísad v něm vyvolala neklid. Nedokázal určit, čeho přesně se týkal, ale fakt, že ho pociťoval, ho nepřekvapil. Vaření lektvarů bylo klíčovou částí jeho předchozího života, života před otroctvím, takže to dávalo smysl, že

Kapitola 69 - Kolaps Jarní teploty začínaly být příjemnější a zeleninová zahrádka se zazelenala. Měli tam různé druhy zeleniny, které by mohli jíst, kdyby je byl pán schopen pořádně uvařit. Ale vůči některým druhům, které pěstovali, byl Severus ostražitý. Pán získal semínka od své dobré kamarádky z Havraspáru, paní Láskorádové. Severus si velmi zřetelně pamatoval její první hodinu lektvarů v roce 1992. Bylo to tehdy poprvé, kdy nevěděl, co nějakému studentovi odpovědět. Bylo to poprvé, co se s ním nějaký prvák hádal - a tak sladce. Jako by neměla tušení, že to nemá dělat. Otřel si čelo, a pak si uvědomil, že hlína pokrývající jeho ruce skončí na jeho čele. Ztuhl a srdce mu hlasitě bušilo. To je v pořádku, každý večer se musíš koupat. Nebude se zlobit, že jsi špinavý. To on tvrdil, že pokud děti nejsou špinavé, tak si pořádně nehrají. Jistě se to vztahuje i k otrokům a jejich práci - pokud není otrok špinavý, tak pořádně nepracuje. Naneštěstí, přestože to dávalo smysl, majitelé to tak v

2. část 68. kapitoly *** Svědomitě poslal balónek zpět k pánovi Teddymu. Byl to nesmyslný úkol, ale udržovalo to dítě spokojené. Teddyho. Říkal ti, abys o něm mluvil jako o Teddym. Proč o něm tak nedokážeš přemýšlet? Nemysli na něj jako na pána Teddyho nebo na Lupinova parchanta, přemýšlej o něm jako o Teddym. "Sevelusi! Hoď balónek!" zavřísklo dítě a vrátilo balónek zpět Severusovi na klín. Severus se na něj vyrovnaně podíval. "Ano, Teddy." A opět mu poslal balónek. Necítil se, tak jak myslel, že bude, až odstraní své nitroobranné štíty. Myslel, že bude zuřit. Myslel, že bude házet věci a chrlit ze sebe strašlivé věci. Myslel, že bude vzteklý, že po letech služby pro Lily, se stal otrokem jejího syna. Myslel, že si někde sežene hůlku a zabije každého, kdo bude považovat za moudré, ubližovat mu. Nic z toho však necítil. Ve dnech následujících po odstranění štítů cítil strašlivou bolest, jak fyzickou, tak emociální. Ublížilo mu, jak s ním bylo zacházeno, jak ho opust

Kapitola 68 - Trochu žárlivý Harry se přikrčil a pokoušel se splynout s davem lidí proudícím chodbami oddělení bystrozorů. Pořád tu tam a zpátky procházeli bystrozoři a někdy s sebou měli kriminálníky nebo podezřelé. Kolem Harryho prošel člen Starostolce s parukou a střelil po něm nepřátelským pohledem. Žena s bujnými vlasy a silným tělním zápachem se se vzlykáním vrhla na Harryho a byli potřeba dva muži, aby ji odtáhli. Po válce se všichni rozhodli vylézt na světlo. Super. Harry spěchal chodbou k pultu. Právě když se chceš připojit k bystrozorům. "Promiňte," odkašlal si, když se přiblížil ke stolu. Trochu nadzdvihl svůj špičatý klobouk v naději, že možná až ti za přepážkou uvidí jeho jizvu, budou mu věnovat pozornost. Fungovalo to. "Co pro vás mohu udělat, pane Pottere?" zeptala se ho starší žena. Promluvil tichým hlasem, aby ho lidé kolem nemohli slyšet. "Potřebuji se zeptat na tresty pro Smrtijedy, kteří sloužili Temnému pánovi mezi lety 1970 a květnem 1998