Tmavě modrý

Kapitola 91 - Vánoce roku 2000 Severus zabořil obličej do pánových vlasů. "Omluvil bych se, ale vy jste ten paličák, který se rozhodl spát v mojí posteli." Pán se toho rána vzbudil se stejným virem, který předchozího dne držel v posteli Severuse. A raději, než aby se z toho pokusil vyspat, rozhodl se vstát dřív než ostatní, aby si mohli se Severus užít nějaký poklidný čas strávený společně na pohovce. Severus měl nad pánem stejnou moc jako pán nad ním. Věděl, že několika dobře zvolenými slovy by mohl pána přesvědčit, aby zůstal v posteli, což by urychlilo jeho uzdravování. Avšak byl sobecký a chtěl vánoční ráno strávit s pánem víc, než si přál zlepšení pánova zdraví. "Řekl jsi mi, že můžu," zasténal pán a dával si pozor, aby byl potichu. Bylo důležité zůstat potichu. Rozhodli se zůstat tiše na pohovce v obývacím pokoji, než aby šli ven do zimy, kde by mohli mluvit přirozenější hlasitostí. Pán byl natažený s hlavou u Severuse na klíně, stromeček svítil. Bylo to útuln

Kapitola 90 - Štědrý večer roku 2000 Pán měl nad Severusem unikátní moc. Nebyla to jenom moc, kterou měl pán nad svým otrokem, nebo jakou by mocný kouzelník mohl mít nad zbytkem společnosti. Byla to moc, kterou nad ním neměl žádný z předchozích pánů, a to včetně Temného pána. Když pán chtěl, aby něco udělal, Severus si uvědomil, že to vlastně chce také udělat. Ne protože by ho potřeboval poslechnout, nebo by si myslel, že dělá něco pro větší dobro, ale protože měl rád, když svého pána viděl šťastného. Bylo to něco, co dokonce ani Lily nikdy neměla moc udělat, takže pánova moc byla vskutku velmi speciální. "Jsi v deliriu," vysmál se mu pán, když se mu to Severus nažil vysvětlit. Natáhl se, aby položil Severusovi ruku na čelo, ale jenom několik palců od něj se zastavil. "Seš si jistý, že by ti nepomohl další Životabudič?" Byl večer před vánoci a vše, co Severus dělal, bylo to, že ležel v ložnici v jednom z vrchních pater Doupěte. Předtím, než se stalo otrokem, by si n

Pokračování 89. kapitoly Pán se na něj celou cestu z kavárny ani nepodíval. Pak natáhl ruku: "Chyť se." Severus bych zcela schopný se sám přemisťovat, děkuji za optání. Nyní však nebyla ta správná chvíle na protestování. Přemístili se do mudlovského parku nedaleko od jejich domu. Severus ho znal z dlouhých procházek, na které chodili za hezkého počasí s pánem a Teddym. Nyní byla zelená tráva nahrazena špinavým sněhem a vybavení dětského hřiště bylo prázdné a nevyužité. Jezírko, obvykle plné ptáků, bylo zamrzlé. Pán oprášil sníh z lavičky a za použití bezhůlkové magie nenápadně odstranil mokrý sníh. Posadil se a poplácal si na koleno. Zem byla mokrá a studená. Klečel na kolenou čelem k pánovi a rukama se opíral o pánova kolena. Klečet pánovi u nohou nebylo obvykle nepříjemné, ale obvykle také neměl kolena obalená hlínou. "Severusi, podívej se na mě," oslovil ho pán tiše. Severus zvedl oči, aby se střetl s pánovým pohledem. Zelené oči vypadaly za kulatými obroučkami t

Kapitola 89 - Když to říkáte Příštích několik týdnů bylo pro Harryho doslova pekelných. On a jeho spolužáci se dostali do kritické fáze bystrozorského výcvikové programu. Těsně před vánoci měli skládat neskutečně složité bystrozorské testy neboli N.S.B.T., které pokrývaly vše, co se doposud v programu naučili, a které trvaly celé dva dny. Pokud by nezískali alespoň E, byli by bez fanfár nebo omluv z programu vyhozeni. Aby to bylo ještě horší, výsledky N.S.B.T. byly považovány za veřejný záznam a byly zveřejňovány v Denním věštci. Pokud se Harrymu nepovedou, bude to vědět celý svět. Obvykle se nechoval, co se těchto věcí týče jako Hermiona, ale byl hrdina celého světa a bylo by ponižující nedosáhnout těch nejlepších výsledků. Každou bdělou vteřinu strávil přilepený ke studijnímu průvodci k N.S.B.T. Nespal více než několik hodin denně a nezúčastnil se ani jednoho vánočního setkání, aby dosáhl toho, že své zkoušky složí na ty nejlepší známky. To ale neznamenalo, že upíral Teddymu a Sever