Vzplanutí {16}

prý 18+ tak si dejte pozor :-P

16. kapitola

---

Nechají se unést hrou jazyků. Mirek tlumeně zasténá, když se mu do stehna opře Zikmundův ztopořený penis ukrytý v kalhotách. Fantazie mu běží všemi směry, jak si představuje, co v nich skrývá.

"Jo… myslím, že ti to udělám." Dravost v jeho očích Zikmunda nepřekvapí, očekával, že bude Mirek takový. Nechá se odtáhnout kousek dál, zapře se o zeď. Mirkovo nenechavé rty ho lechtají na odhalené hrudi, když mu rozepíná knoflíčky od košile. Rukou sjede na pásek, cvaknutí a kalhoty jdou k zemi. Vydechne nosem, když se jeho erekce může trochu narovnat. Sleduje Mirkovo počínání, mlsný jazýček oblizuje rty, zatímco ho dostává z boxerek.

Chladný vzduch se mu otře o mužství, ale střídá ho horký dech. Nejdřív zkušebně zakmitá jazykem. Pohledy se střetnou, když si kontroluje, zda si to vůbec může dovolit. Zikmund mu odpoví jemný výpadem boků vpřed a rukou zapletenou do vlasů. Mirkovi je to jasným signálem, že může pokračovat.

Zikmund ostře vydechne, když horké rty pohltí jeho úd do svého tepla. Tak dlouho to neměl. Nechápe, jak bez toho mohl žít. Vždyť je to tak přirozené. Mirek ho v podstatě nechal, aby mu beze slov ošukal ústa, jen si jeho pohyby korigoval rukama omotanýma kolem boků.

V záchvatu té skvělé kuřby si uvědomil, že si Mirek zpracovává svojí erekci rukou. Nešetrně ji odstrčí, čímž způsobí hrdelní zavytí a otevřené lesklé oči s otázkou vepsanou v obličeji. Jenže vibrace, kterou tím zvukem vytvořil, se stala Zikmundovi osudnou. Měl štěstí, že jeho společník byl tak skvělý, automaticky začal sát jeho špičku, přijal horkou tekutinu do svých úst. Pramínek vytékající z jeho koutku a Zikmund okouzleně sleduje jeho cestu, vytáhl si ho, nedočkavého, co se bude dít, k sobě nahoru. Mirek se zarazí. Vyplivne teplé sperma na trávu, která se kolem nich rozprostírá. Omluvně se na Zikmunda usměje. "Nezlob se… kouřím rád, ale polykat to nemusím." Zikmund zakroutí němě hlavou, to bylo to poslední, co mu v tuto chvíli vadilo. Jeho penis pořád ještě stál, obnažen okolnímu světu, rukou vyhledal Mirkův klín, aby se ho mohl chopit. Přitáhne si ho těsně k sobě, erekce se setkají. Horké špičky po sobě sklouznou. Těla se přitáhnou k sobě na jejich délku, tak, aby se o sebe mohly líně otírat. Zikmund skloní hlavu, je o kousek vyšší než Mirek, až nyní si toho všimnul, jazykem obkrouží Mirkovu bradu, slízne svojí nadílku, kterou nedovolil mu setřít.

Přitáhne si jeho rty k těm svým. Laská je svými, jak nejlíp umí. Mirek se proti němu vyklene, zasténá. "Bože, chtěl bych tě, tak moc…" Zamumlá mu do ucha horkými rty. Zikmund se usměje.

"Já taky, ale ne tady…" Vezme do ruky oba údy, které se pořád proti sobě třou. Nemůže říct, že by se mu to nelíbilo. Je to příjemné. Mirek vykřikne, když ho jemně kousne do rtu a stiskne tam dole. Cítí, jak mu břicho kropí trhané pramínky horkého spermatu.

"Pro-promiň." Vydechne ze sebe Mirek, čelem se opře o jeho rameno. Chvíli tak stojí, ve vzájemném objetí, než se dostatečně vzpamatují. Zikmund se zazubí, vytáhne kapesníčky z Mirkovo náprsní kapsy, otře si břicho.

"Ale bylo to fajn…" Vtiskne mu polibek na zrudlé rty, které ještě nesou známky jeho kousanců. Otře i jeho úd, protože Mirek vypadá, že to momentálně nezvládne. Jako matka ho poctivě oblékne, zapne všechny knoflíčky, upraví se. Mirek škrtne zapalovačem a podá mu cigaretu. Úplně mu mluví z duše. S díky ji přijme.

"Měli bychom se vrátit." Povzdychne si Mirek a sleduje Zikmunda. Vlastně z něj nemůže sundat pohled celou dobu.

"Asi ano."

Oba típnou zbytek, ruce se dotknou v neplánovém střetu. Nesmělý úsměv.

"Kolik ti vlastně je, Míro?"

"Mě? Pětadvacet a tobě? Asi jako Radkovi co?"

Zikmund přikývne. "Bude mi třicet."

"Vypadáš fakt skvěle, na tvůj věk. Stál mi z tebe celou dobu." Ošije se Mirek nad tím přiznáním. Zikmund si uvědomí, jak se z nich najednou vypařil všechen alkohol.

"Pojď, dáme si panáka." Dotáhne ho k baru, kde si přiťuknou panákem ochucené vodky. Jejich pohledy jsou celou dobu zaklesnuté do sebe. A Zikmund má zase o čem přemýšlet.

U stolu se zatím začaly uzavírat sázky, za jak dlouho asi přijdou a co vlastně spolu dělají. Nikdo z nich netuší, jak blízko jsou k pravdě. Snad jen Michala má nějaké podezření, protože si je střídavě prohlíží. Ovšem alkohol v krvi jí nedovoluje myslet čistě.

Posadí se vedle sebe, ale kousek od sebe. Zikmund složí jednu nohu a kolenem se opře o stůl. Prohlédne si všechny přítomné. Hrkne v něm, když si uvědomí, že Jakub ani Ondřej už u stolu nesedí. Snad nešli domů? Ne, jsou tady, zahlédne je v davu. Měli se s Mirkem sklidit někam do větší tmy, mohl je tam na rohu kdokoliv vidět. Nevšimne si Radkova zkoumavého pohledu.

"Zigi? Můžeš na chvíli? Zajdem na bar…" odtrhne zrak od tancujících párů.

"Hm? Jo jasně." Zvedne se od stolu, upraví trochu pomuchlanou košili. Protáhne se za Radkem. "Děje se něco?"

"Jsi v pohodě?"

"Jo, proč bych neměl být?" Nechápavě se na něj kouká, doufá, že nemá na kalhotách nějaké fleky od Mirkova vyvrcholení. Zkontroluje to, v pořádku. Pohled mu přejede na košili. Zbledne.

Radek se pobaveně zašklebí. "Už chápeš?"

"Radku já…" Ruce začnou chvatně přezapínávat nezbedné knoflíčky, které neuhlídal.

"To je v pohodě… Pokud jsi na kluky, je to tvoje věc. Všimnul jsem si, jak se na tebe Mirek celej večer dívá… A potom jste byli dlouho pryč…"

Zikmund zrozpačití, rukou si projede vlasy. "Byl to jen úlet…"

"Jak myslíš, ale… dej si bacha na Michalu jo… Lepí se na Mirka jako vosa a dělá si na něj nároky…"

"Všimnul jsem si, byl pěkně nadrženej." Pobavený úsměv se dotkne i Radka. Radek ho vezme kolem ramen. "Jsi dospělý, tak se podle toho chovej."

"Ano mami." Šťouchanec do ramene.

"Pojď na toho panáka, potřebuju ho jako sůl. Ty a gay…" rozchechtá se. "Dělali jsme si z tebe celou tu dobu prdel a nikdo z nás netušil, jak blízko jsme… Promiň, kamaráde."

"Já jsem v pohodě, Radečku." Štípne ho do tváře, objedná dvě vodky.

*

"Miri… milááááčku, pojď dneska ke mně domůůůů." Opilá Michala se válí po Mirkovi, který se jí snaží uhnout, ale ona je jako chobotnice, která svými chapadly dosáhne všude. Zikmund to celé ostražitě sleduje.

"Nechci, jsi zase opilá. A vůbec, už mě tohle celé štve. Akorát tady děláš lidem divadlo a ze mě děláš hlavního šaška. Nejsem žádnej tvůj miláček. Sex s tebou byl fajn, ale nemusím ho mít. Klidně se bez tebe obejdu. Stejně to bylo jak vězení. Pořád jsem musel poslouchat, jak se ti zlomil nehet a podobně. Jsi jen obyčejná nána, která dá každýmu, když se nedívám! Je konec, rozumíš?" Mirek se nepříjemně ošije, jako by mu na záda sedla obrovská moucha a chtěla si z něj udělat oběd. Osazenstvo u stolu zmlkne, nikdo nečekal, že by dnešní pohodový večer mohl dopadnout jinak než dobře…

Opilý mozek nedostává takový přívod myšlení jak ten střízlivý a tak pár minut trvá, než Michale dojdou Mirkova slova. "T-to… To snad nemyslíš vážně?!"

Mirek zkříží ruce. "Naprosto."

Na moment se zdá, že po těch slovech vystřízlivěla, ale pohled jí najednou ztvrdne. "Jak myslíš." Div, že mu neplivne do obličeje, když se kolem něj potácí pryč. Později ji Zikmund zahlédne, jak se opíjí s nějakým mužem u baru.

Dopíjí zrovna poslední doušek alkoholu, který mu zbýval, když se něčí dlaň otře o jeho stehno.