Tmavě modrý

Kapitola 74 - Další kroky "To je zajímavé. Nikdy by mě nenapadlo, že ten lektvar nechutná stejně hrozně jako smrdí. Moji rodiče ho vytáhli pokaždé, když byl jeden z mých sourozenců nachlazený. Byla jsem tak šťastná, že ho na mě nemohli použít," usmála se paní Brownová. Severus se zadíval na své nehty. Z jejich sezení uplynulo pouze dvanáct minut a jemu už došly věci, které by jí mohl říct. "Myslel jsi poslední dobou hodně na vaření lektvarů?" zeptala se paní Brownová. "Nevařil jsi od svého potrestání." "Od svého zotročení." Věřil v nazývání věcí jejich pravými jmény, a pokud to znamenalo, že musel někoho opravit… sakra. Opět ho začala bolet hlava a nemyslel si, že by mohl dojít do čekárny a požádat pána, aby se ho dotkl. "Ano," přitakala. "Co cítíš, když myslíš na vaření lektvarů?" Severus ohnul prsty. U každého kloubu měl slabé viditelné jizvy. "První věc, která mě napadne, je to, jak jednoduše jsem už nemusel mít prsty...

Kapitola 73 - První tanec Zápěstí ho bolelo od psaní. Brk se mu potem lepil k prstům. Chtěl si ho přendat do levé ruky nebo si možná dojít pro sklenici vody, ale přinutil se pokračovat. Už jen jeden odstavec a bude… "Hotovo!" vykřikl Harry vítězoslavně a odhodil silnou hromádku pergamenů na konferenční stolek. Severus sklouzl z pohovky do kleku a pořádně papíry zabezpečil, aby nespadly a nepomíchaly se. "Gratuluji. Mám začít hledat vydavatelství?" Vydavatelství ve Velké Británii šílela. Broomsbury mu minulý týden nabídlo osmdesát sedm miliard galleonů, když napíše své paměti. Harry byl sotva schopný dokončit před termínem svou disertaci. Byl rád, že Severus tu nabídku shledává humornou, jemu tak nepřišla. "Je to sračka." Kroutil zápěstím, dokud neucítil prasknutí. "I když by jim to nejspíš nezabránilo v tom, aby to vydali." Severus si sedl zpět na pohovku vedle Harryho a vzal si do ruky jeho zápěstí. Jednou rukou držel jeho předloktí a zkušeně o...

Kapitola 72: Žadonění o smilování Zatímco se pán bavil s mužem u dveří, snažil se Severus o dýchací cvičení, která mu doporučila paní Brownová. Zíral na svá kolena skrytá pod smaragdově zelenou látkou hábitu. Pokoušel se pozpátku počítat od tří set. Kousal se zevnitř do tváře, dokud neucítil krev. "Nemáš tu co dělat, " byla první slova, která Severus z úst svého pána zaslechl. "Já vím." Muž měl svou špičatou bradu staženou k tělu a chvěl se v dešti. Severus ani nevěděl, že prší. "Můžu dovnitř?" Pán zablokoval otevřené dveře tak, že Severus už jejich návštěvníka neviděl a jejich návštěvník nemohl vidět jeho. "Jen přes mou mrtvolu." Možná, že si vzal Mnoholičný lektvar, aby vypadal jako svůj syn. Možná si obstaral převraceč času, vrátil se na počátek 70. let, dal svému mladšímu já… ne. Samozřejmě bylo snazší věřit prvním dvěma nápadům, protože neexistoval žádný zřejmý důvod, proč by stál Draco Malfoy u dveří jeho pána. Severus nevěděl, co ten spor...