Vzplanutí {20}

Žárlivost a majetnictví umí být svině. Trochu násilná kapitola.

O tom, že tvář a chování andlíka nemusí být vždy známkou, že člověk neumí být zlý.

(Pokud mě budete chtít zabít ----> musím vás upozornit, že se nedozvíte konec, pokud to uděláte :D )

20. Kapitola

---

Probudí se s obličejem přitisknutým na Mirkovo zádech. Nejdřív trošku zmateně mhouří oči, než mu dojde, kde je. Je to už skoro týden, co spolu chodí a Zikmund musí uznat, že je mu dobře. Cítí se dobře. Mít vedle sebe někoho, komu na vás záleží, je fajn.

Trošku se posune nahoru. Vtiskne polibek na nahá záda, potom na krk. "Miri…"

"Hmmm..." mladík se pod ním lehce zavrtí, ale očividně spí dál.

Vláčné tělo pod ním ho vzrušuje. Prsty přejede křivku páteře. Putování zakončí na zadečku. Horký vchod, který ho tak láká. Je to jako magnet, který ho přitahuje. Skloní se na noční stolek pro jeden kondom a gel. Maličko promaže mezi prsty. Zkontroluje Mirkovo spánek. Nenápadně sjede na ten malý otvůrek, který ho již za chvíli přijme. Zachichotá se jako malá puberťačka. Tělo pod ním sebou cukne, když ucítí studený gel na svém pozadí. Pokusí se nadzvednout. Teplá paže ho zastaví.

"Lež klidně." Políbí vláčné rty a dál se věnuje přípravě. Večer se spolu milovali dvakrát, takže by to mělo být snadnější. O moment později už tlačí svou erekci dovnitř.

"Jsi hrozný… budu ti muset říkat nenasyta." Zamumlá Mirek do polštáře, ale vyjde mu zadečkem vstříc.

"Promiň, nemůžu si pomoci, když na mě vystrkuješ své pozadí a ještě s ním kroutíš v mém klíně." Sjede rukou pod Miriho tělo, aby se ujistil, že není jediný, kdo je vzrušený. Není to tak intenzivní, ale to spraví pár tahy rukou. Vyvrcholení přijde brzy, cítí se poslední dobou, jak kdyby mu někdo podstrkoval bagru. Přetočí Mirka na záda a vezme jeho trčící erekci do úst. Sotva se ho dotkne, mladík pod ním se výkřikem udělá do jeho úst.

Za ten týden se toho hodně naučil.

*

"Ukážeš mi, kde bydlíš?"

"Klidně, stejně si musím vyzvednout notebook do práce. Za celý týden jsem na to ani nesáhl A kdo za to může?"

"Já? Rozhodně ne." Ukradený polibek. "Ale bylo to fajn."

"To jo, tady bydlím." Ukáže na dům.

"Páni, pěkné. Můžu s tebou?"

"Nějaký zvědavý ne? Pojď. A prosím slušně."

"Teď jsi mě urazil, kdy jsem se podle tebe nechoval slušně?"

"Nooo… musel bych přemýšlet." Hraný přemýšlivý výraz.

"Komediante."

Vydupou společně do druhého patra. Zikmund odemkne.

"Vítej u mě."

"Páni, máš to tady hezký. Z venku to vypadalo spíš na starší vybavení, ale tohle moderní se k tomu fakt hodí. Můžu na balkon?" Vejde do ložnice, kde ho ihned zaujme ten výhled.

"Jistě. Já si zatím najdu vše potřebné."

Mirek zvědavě vyleze na balkon, už chápe, proč tady Zikmund bydlí, ten výhled je opravdu fascinující. Všimne si opuštěného popelníku a dostane chuť na cigaretu. Škrtne zapalovačem.

"Zikmunde?"

Trhne sebou leknutím, když se vedle na balkóně objeví rozcuchaná chlapecká hlava. I ten kluk vypadá překvapeně.

"Oh… já… pardon. Myslel jsem, že jste Zikmund."

Mirek se zazubí. Vypadá jako sympaťák. "Jsem Míra. Zigiho kámoš." Osvětlí mu. Lukáš sebou při těch slovech cukne.

"Lukáš…" podá přes přepážku ruku. Mirek ji přijme.

"Rád tě poznávám. Zigi se zmínil, že má souseda, se kterým se ráno potkává na balkóně, když kouří."

"Jo, no… to jsem já." Lukáš zrozpačití. Myslel si, že je to Zikmund, že ho konečně uvidí, protože byl celý týden někde pryč. Mamka mu sice říkala, že ho viděla, ale prý si jen něco vzal a zase odjel. Prohlídne si toho muže před sebou. Rozhodně je starší než on. Pěkné tělo. Takže si Zikmund našel přítele?

"Miri? Už jsem hotov…" Zikmund se objeví na balkóně. "Ahoj Luky." Mirek se na něj otočí, nabídne cigaretu. Pohled, kterým se na sebe dívají, Lukáše utvrdí v tom, že se jeho intelekt nemýlil.

"Musím už jít. Mějte se." Zapadne do svého pokoje. Přes záclonu sleduje, jak si Mirek přitáhne Zikmunda k sobě do náruče a vymění si několik polibků. Zapálená cigareta zůstane zapomenutá v Zigiho ruce.

*

Je pozdě večer. Lukáš leží nervózně ve svém pokoji. Ruce zatnuté zadržovaným vztekem. Poslouchá jako ostříž. Rty jsou rozkousané nervozitou. Čeká na moment, kdy se Zikmund objeví u sebe doma. A opravdu. Za chvíli klapnou dveře. Sdce mu buší jako splašené, vztek mísený se žárlivostí se dostává na povrch a ovládá jeho tělo. Vyjde ven, přeleze na jeho balkón. V ložnici se rozsvítí. Zaklepe na dveře. Chvíli se nic neděje, než zaklepe znovu a Zikmund přejde k balkónu, aby otevřel.

"Lukáši? Co tady dě…" jeho otázka je zapomenuta, když se Lukášovy rty přitisknou na ty jeho. Překvapení v jeho hlase je znát.

"Lukáši…" pokusí se ho od sebe odtrhnout. Přiražen na zeď, v přívalu překvapení se bouchne do hlavy. Zatmí se mu před očima. Má sakra sílu. "Co to…" Hlava se nepříjemně motá. Omámen šokem, neschopen ani pohybu.

Ale Lukáš ho nesmlouvavě hodí na postel. Pásek povolí, v kalhotách zapraská, když je z něj Lukáš strhne. Sám má na sobě jen boxerky, které letí v momentě pryč. Zikmund strne.

Teď by asi měl něco udělat ne? Měl by ho ze sebe shodit. Vzepře se. Mozek reaguje rychle, bohužel mu dojde, že je to marné, protože Lukáš jakoby s tím počítal, připne jeho jednu ruku k posteli žertovnými pouty ze sexshopu. Zikmund sebou zacuká. Agrese kolující v Lukášově krvi mu dává mnohem víc síly, než by byl normálně schopný vyvinout.

"Co to k čertu děláš!" zařve. Odpovědi se mu nedostane. Dostane však jinou. Vlhké, studené prsty přejedou přes jeho otvor. Zasune první, jde to hůř. Ještě se nemiloval s někým takhle, sakra. Znovu sebou zacloumá. Lukáš nalehne na jeho půlky. Jasně cítí jeho erekci tlačící se na jeho otvor.

Chabá příprava a bolest na sebe nedá dlouho čekat. Kruhový svěrač protestuje proti náhlému výpadu.

"Zigi… Já tě chci. Nechci tě násilím. Nechci, ale nedáváš mi jinou šanci." Zašeptá maniakálně Lukáš, ponořen do citlivého tepla. Je zfetovaný? Šlehnul si něco než k němu šel nebo žárlí nebo co? Zikmundovo mozkové buňky se snaží přijít na pádný důvod. Pulzující bolest na hlavě kam se uhodil ho odvádí od pozornosti.

"Děláš si prdel? To mě kvůli tomu znásilníš?" Znovu se vzepře, ale zabolí ho to, proto své pohyby raději uklidní. Rukou, kterou má volnou, zašátrá dozadu, ale Lukáš ji hbitě chytí a přitiskne k tělu.

"Nebraň se…"

Och, jak by se taky mohl bránit, že? Představoval si své poprvé s Lukášem úplně jinak. Cítí, jak bolest ustupuje, když se v něm Lukáš pomalu rozpohybuje. Už není tak dravý, ale stejně… Musel na to jít takhle? První slza si najde cestu ven. Zaboří hlavu do rukávu svého saka. Vydrží to. Vydrží a až se Lukáš uspokojí, vyhodí ho. S náhlým odporem zjistí, že se mu to trochu líbí. Jeho penis se vztyčuje proti matraci a on se za to nenávidí ještě víc. Mirečku…

Lukáš se odpojí od jeho těla. Prohlíží si svojí práci. Vztek samovolně odplouvá jako horká tekutina. Sperma zanechalo stopy na černém saku, stéká zpátky po zadečku a vpíjí se do povlečení.

"VYPADNI!" zařve na něj Zikmund plačtivě. Až v ten moment si uvědomí, co udělal. Zbledne. Tohle přece nechtěl! Zvedne se mu žaludek. Opětovné vykřiknutí mu vžene zvratky do úst. Vystřelí z pokoje. Přeleze balkon. Hořkou pachuť v ústech. Tak tak doběhne na záchod.