Mikulášská nadílka
Krátká jednorázovka na dnešního Mikuláše...
věnovala bych jí yellow, protože ona má dneska... no ona ví :D a já vím... takže my víme a vy to vědět nemusíte :D
taky Luczaidě = mýmu miláčkovi, aby se netrápil a nesmutnil :-*
a vám všem, kteří komentujete: Barbor, Katce, Sanasami a keishatku, protože komentujete každej můj výplod...
Mikulášská nadílka
18+ a hodně cukříčku (jen si zkažte zuby, děti)
"No to si děláte srandu! Šaška ze mě dělat nebudete!"
"Ale Eriku… potřebujeme anděla a ty máš z nás nejdelší vlasy, i když jsou hnědé… to by se nějak udělalo, prosííím," upřou se na něj dvě čokolády jeho přítele. Za jeho zády stojí již na černo namalovaný čert, dětské rohy vesele blikají z jeho kudrnatých vlasů.
"Ne. Nejsem ženská, sežeňte si někoho jinýho," překříží si ruce na hrudi s odmítavým pohledem. Na tohle nekývne!
"Ale teď už nikoho neseženeme, když za půl hodiny máme být na druhé straně města u dětí… Nemáme šanci si někoho sehnat. Všichni jsou zalezlí doma v teple. Eriku… prosím tě o to. Udělám, co budeš chtít, jen nás v tom nenech…" smutné oči, kterým neumí odolat. Jenže teď se v něm perou dvě protichůdné myšlenky. Když na to kývne, bude si s Danym moci dělat, co ho jen napadne… jenže na druhou stranu ze sebe nechce dělat šaška. Nechce bejt za ženskou. Neznamená, že když se občas chová zženštěle, že jí chce být.
Proč by si měl oblékat ženské šaty?
Ne. Nekývne na to, i kdyby mu nasliboval hory doly.
Ani modré z nebe.
*
Šmátravá ruka na bílých upnutých legínách, do kterých je navléknutý. Sukni si odmítl vzít. Díky za to, že alespoň tunika, kterou dostal nahoru, je dlouhá natolik, že skrývá jeho rozkrok. Legíny totiž odhalují víc než by chtěl. Z vlasů si udělal do jedné strany drobný copánek, do kterého zapletl stříbrnou stuhu, která jeho outfit s křídly trochu doladila.
Odmítavě se na Dana zahledí. Jeho roztoužený pohled a ruka, která neustále sjíždí na jeho pozadí, ho nasírá do nejvyšších možných stupňů. "Nech toho!" zasyčí podrážděně, že se do tohohle nechal přemluvit. Smutný pohled kocoura ze Shreka ho nyní nepřemluví. Ne!
Povzdychne si. Mají za sebou už osm rodin a čeká je poslední objednaná. Jenže zima prostupuje tenkým oděvem jako vášeň.
Tiše, nečekaně a v prudkých nárazech.
Prsty se smířlivě dotknou jeho zkřehlé dlaně. Není z cukru, ale čím déle je takhle spoře oděný v mínus pěti stupních, tím větší zima mu je. Přes ramena mu přistane vyhřátý mikulášský plášť. Gesto s váhavým dotykem se zopakuje. Pod náporem tepla vycházejícího z vyhřátého pláště trochu roztaje. Přijme Danovu dlaň do své.
"Nezlob se," našpulené rty a smutné oči ho zastaví. Prsty nepřestávají hladit jeho hřbet ruky, i když se pevně drží. "Vynahradím ti to, slibuju…"
"To bys měl," odpoví již s úsměvem.
…
"Bože! Mrzne mi zadek! Jestli z tohohle omarodím, tak se o mě budeš celou dobu starat!" vyhrožuje, když se vrhne k rychlovarné konvici, aby si postavil na pořádný hrnek horkého čaje. Přidá trochu víc vody. Uvaří oběma. Už za chůze má v plánu ze sebe stáhnout ty upnuté legíny, které studí ještě tak o deset stupňů víc, než co je venku.
"Neboj se, postarám se o tebe," přitiskne se k němu Dan. Jemu zima nebyla, ale nebylo se čemu divit, on pod vrstvu mikulášského oblečení mohl v pohodě schovat termo prádlo… jestli mu na to přijde Erik, bude zle. Jenže teď na to moc nemyslí. Zastaví ruce, které svlékají tu hříšnou věc, která ho celý večer dostávala. Celou cestu byl vzrušený z toho, jak legíny zvýraznily Erikovy nohy. A chtěl se přesvědčit, jestli se to samé děje i na přední straně. Byl z nich doslova hotový.
Natiskne se svým klínem na chladný zadeček schovaný pod lesklou látkou. Vzrušeně zamručí do zrudlého ouška, které chytne mezi rty.
"Já tě zahřeju rychleji než čaj," zavrní jemně. Šmátravé ruce už se dostávají pod tílko, které ukrývalo nahou kůži pod volnou tunikou.
"Kuš!" odežene ho Erik jedním plácnutím přes šmátravé ruce. "Tím, že jsi mě přemluvil, sis to pěkně podělal, Danečku," vyplázne na něj jazyk a z bezpečné vzdálenosti, od druhého vzrušeného těla, se natáhne pro krabičku s čaji, aby si vybral nějakou chutnou příchuť. "Nic nebude," odbude ho jemně, ale rázně.
"Ale…" smutný, zmatený, zatracený pohled. Div, že mu neujde fňuknutí. Jako malé dítě, kterému někdo sebral nejoblíbenější hračku.
"Dáš si pizzu? Nechce se mi vařit, tak si něco objednáme…"
Vůbec teď nemyslí na jídlo, ale Erikův pohled nestojí za jakékoliv hádky. Přikývne. Co by jen měl udělat, aby to odčinil? Vždyť se zase tolik nestalo ne? Vždyť to byl jen převlek anděla. A byl krásný.
Zdrchaně zmizí do pokoje, aby si stáhnul hřejivé prádlo bez Erikovy přítomnosti, aby nebylo zle…
"Chtěl jsem…" Erik se zastaví v polovině věty ze dvou důvodů… ten první je, že Daniel na něj právě vystrkuje nahý zadek a ten druhý… "He… zatímco já jsem mrznul a obával se nejhoršího nastydnutí… TY sis celou dobu HŘÁL zadek v termoprádle?!"
To jako opravdu?
Kde je ten opečovávající Dan? Ten, který by ho zahříval svým tělem, jen aby mu byla zima.
Rozpaky v Danově tváři mluví jednoznačně samy za sebe.
"Lásko…" pokusí se to zvrátit, ale ví, že přijde nevyhnutelné. Ozvala se Erikova hrdost?
"Běž do háje, Dane…" zmizí z pokoje jak pára nad hrncem. Opomine i fakt, že se chtěl převléknout do teplých tepláků. Zůstane sedět na lavici v kuchyni. Je z toho trochu v šoku.
Dan se neobjeví, dokud se u dveří nerozezvoní zvonek. Chňapne po peněžence a zmizí.
Když o chvíli později pokládá před Erika na stůl výtečně vonící pizzu, doufá, že si ho udobří. Ne kvůli sexu. Jen nesnáší, když je Erik smutný.
Přimáčkne se k němu na lavici jako vždy. "Dobrou chuť," popřeje jemně. Našpulené rtíky by nejraději políbil, ale musí pomalu… Výhodou jejich společného soužití je, že oba ví, jak na toho druhého v určitých chvílích. Potom si uvědomí, že Erik pořád sedí oblečený v těch legínách…
Přejede lehce dlaní po chladném materiálu. Erik na to nic neřekne, jen se zakousne do kousku své pizzy. Hodí po něm smutný pohled.
"Lásko moje," zašeptá jemně, pizza nepizza, teď se bude udobřovat… nakloní se k němu tak, aby se dotýkali nosy o sebe. "Nezlob se, nemyslel jsem to zle…" rukou ho obejme kolem pasu, přitáhne na sebe. Trucovitý výraz začíná pomalu tát.
"Kdybych to věděl dřív, tak jsem si sehnal taky bílej plášť, byla mi zima! A je pořád," zase ty našpulené rty. Jako malé dítě…
Teď už si může dovolit je líbat. Lehce se svými otře o ty jeho, až dokud se samy neotevřou a nepřijmou polibek.
"Takže tě můžu zahřát?"
"Můžeš, ale chci se nejdřív najíst… mám hlad," podotkne Erik pobaveně, když uvidí ty dvě žárovky, které se rozsvítí v Danově obličeji.
Trochu povadne nadšení, když se snaží potlačit pudové záležitosti.
"Fajn, nejdřív tě nakrmíme, potom ohřejeme ve vaně a pak tě pořádně zahřeju v pelíšku, souhlasíš?"
Přikývnutí.
…
Pára se plazivě obtáčí kolem překážek, které se jí v koupelně staví do cesty. Zvědavé proužky hmatají skulinku pod zavřenými dveřmi. Láká to, ale měla by se usadit. Pomalu svou hustotou naplňuje celou místnost, vytváří vlhko.
Horká voda mezitím stéká po nahých tělech tisknoucích se k sobě. Mezi nimi není snad skulinka, kterou by protekly zvídavé kapky.
Mydlení se už dávno zvrhlo v erotickou předehru.
…
Přitisknutí suchého těla k mokrému. Vzápětí je oba dva skrápí proužky puštěné vody. Dlaně obejmou mladšího muže kolem kyčlí, přitáhnou ke svému tělu. Rty zvědavě mapují odhalené hrdlo. Jazyk je doprovází svou vlhkou cestičkou.
Slastný výdech, který se prodere ze rtů…
Do dlaně si vstříkne trochu sprchového gelu a zahájí další krok dnešních plánů.
Postupně, od paží po konečky prstů a zpátky přes podpaždí až na kotníky.
Obličej v úrovni zadečku, nechá se unést, aby políbil jemný důlek, který vytváří přechod páteře do hýždí. Přitiskne k tomu místu tvář, zavře oči. Rukama nepřestává laskat stehna, na která dosáhne nejlépe.
Dravě, bez známky sexuálního podtextu, spíš s jemností. Obejme oběma rukama kyčle mužského těla před sebou a přitiskne ho k sobě. Obličej stále zabořený do měkkých hýždí.
Tebe miluji…
…
Dany proplete svůj jazyk s tím Erikovým. Dlaně položené na půlkách, jemně laskají hebkou kůži. Přidá na teplotě vody, když se tělo pod ním začne trochu třást. On mu opravdu prochladnul… skousne si rty, ale ihned je tiskne k lákavému krku, aby ho poškádlil.
Možná by pokračoval, ale stav, ve kterém se jeho miláček nachází… nechce, aby prochladnul ještě víc. Ten čaj mu očividně nepomohl.
Napaření jako zelenina, zachumlá mladšího do oblíbeného huňatého ručníku.
"Musíme tě odnést do postele, pořád se klepeš. Trochu jako zmatený vibrátor," zahuhlá pobaveně. Vyslouží si hraný pohlavek.
Pokládá si ho do postele jako svatou panenku, které se nesmí nic stát. Erik je jeho taková andělská princezna, ale nahlas by to nepřiznal. Dostal by opravdovou…
Zahodí ručník někam za sebe, je příjemně vzrušený. Jemné doteky, které si vyměňují ho nerozpalují do závratných výšin. Užívá si to příjemné brnění až v konečcích prstů. Občasné zatepání krve v určité oblasti, když se dotknou citlivějšího místa.
Zalehne nahého Erika, přikryje je oba peřinou, čímž vytvoří jakýsi stan.
Na pokožce se začnou srážet drobné kapičky páry z tepla a dechu, který oba produkují, těla po sobě lehce kloužou. Atmosféra se stává o to erotičtější.
Polibky…
… na každý kousek těla, který je v dosahu. Chtivé rty lákají ty druhé, aby je líbaly až drtivou silou.
Zuby jemně tisknoucí citlivou kůži…
… na krku, protože tam je to nejcitlivější… na oušku, protože vydává tak slastné vzdechy.
Pohledy na toho druhého…
… ne pro svolení, ale pro pocit, že to nedělá jen pro sebe. Pro ukázku citu, který cítí. Protože v těch očích mohou číst jako v otevřených knihách.
Doteky prstů na intimních místech…
… protože v tuto chvíli není nic zakázaného.
Dráždivé pohyby vyvolávající táhlé steny…
… když se horká kůže zase o tolik přiblíží k té druhé.
Skoro až elektrické výboje energie, která mezi nimi proudí, by snadno něco zapálila, ale tohle je neohňový prožitek. Dnes se nic zapalovat nebude…
Cvaknutí tuby je už nemůže rozhodit.
Polibky se prohlubují, jemné dotyky špiček prstů na úzkém vchodu do útrob jeskyně slasti.
Pomalá a pečlivá příprava… není kam spěchat.
Průnik je ještě pomalejší, nedbá na povzbuzování, nechce ho zranit ať je vzrušený jak chce, na tohle si dává pozor… až moc ohleduplný.
"Nenech se povzbuzovat," řekne, prosíce o přídavek.
Ale teď, když už je nadoraz schovaný uvnitř… nalehne na hubené tělo pod sebou, aby ho mohl políbit, přitáhnout do své náruče…
Netrpělivost v druhém těle v něm vyvolá vlnu tlumeného smíchu, pod automatickými pohyby těla se tělo pod ním prohne… "Chci víc…"
A tak to dostane. Teď už přeci může pomilovat jeho rozkošné tělo. Když je připravený.
Líbá ho na čelo, protože je o kousek vyšší, ale neodolá, aby si občas neukradl polibek.
Zpomalí tempo, když cítí, že by byl konec příliš rychle.
Peřina z jejich těl sklouzne, ovane je chladný vzduch nevytopeného pokoje. Na zpocených tělech vyvolá proud studeného vzduchu husí kůži.
Tenhle akt se blíží ke konci, oba to cítí.
Dlaň, která vyhledá ztopořené mužství otírající se o jejich podbřišky, určí tempo.
Vrcholu dosáhnou téměř stejně. Přílišná stimulace rukou a penetrace análního otvoru mu nedovolila vydržet déle. Stahování svalů v těle dovede na vrchol i druhého.
Se zasténáním se svezou do náruče toho druhého.
Dočasně uspokojeni se usmívají. Prsty hladí zvlhlou pokožku konejšivými pohyby. Oba oči zavřené, vychutnávají si sílu prožitku.
Pravidelné dýchání se zavřenýma očima je jízdenkou do rychlíku spánku.
*
Rána po žhavých nocích nebývají tak těžká… probleskne hlavou dlouhovlasému muži, který stěží otevře oči. Muž vedle něj se při jeho pohybu probere taky, rukou si ho přitáhne blíž k sobě.
"Dobré ráno, vyspali jsme se?" zašeptá něžně do vlasů.
"Asi dobře…" zahuhňá.
"Děje se něco?" zmatený, rozespalý pohled.
"N- pšík -e…"
Ještě o tři dny později musí Daniel nosit pravidelně horký čaj s medem a citronem svému příteli až do postele. Podle maminčiny rady vyvařil jeden silný vývar a ještě ho zásobuje papírovými kapesníčky. Sladkostmi a tím, co si vymyslí…
Nadávky na to, že za jeho nachlazení může on, ignoruje. I takhle může vypadat láska.
Přes to všechno každý večer uléhá k němu a předčítá z jejich oblíbené knihy, zatímco se k němu jeho přítel tiskne a poslouchá se zavřenýma očima. K tomu hlazení ve vlasech… to jsou až příliš uklidňující faktory..
Někde hluboko ve skříni je ukrytá krabička, která má být zítřejším překvapením. Jeho miláček má přece narozeniny.
Komentáře
Okomentovat