Vánoční - příběh čtvrtý

Vánoční

Příběh čtvrtý

18+

---

"Adriáne! Pohni kostrou, jinak tam nedojedeme ani za svítání!" ozve se před zadýchaným mužem z úst jeho přítele již po několikáté za posledních sto kilometrů. Má v nohách už něco přes sto dvacet… nutno podotknout, že už po dvaceti kilometrech, s Danym po boku, litoval toho, že se nechal k takové bláznovině přemluvit. Zkuste, netrénovaní, vyrazit na projížďku s Mistrem cyklistiky… tričko měl propocené, stejně tak trenky, které si vynutil. Naostro by pod trikot, který mu byl vnucen, nešel. Dredy se nepříjemně mačkaly pod přilbou, pot se neměl kam vsakovat. I přesto však hledal každý kousek suché nitky, kterou by lapil, zbytek odkapával na zem a zůstával daleko za uříceným Adriánem. "Jestli já z tebe nebudu mít úžeh, tak to bude rovnou mrtvice…" zamumlá si pro sebe.

"Cos říkal?" ozve se pobaveně Daniel, pěkně si na něj počkal. Rozradostněný tím, že si s ním konečně Adrián na kolo vyrazil. Jinak pořád sedí za volantem sanitky a tak chtěl, aby si alespoň trochu protáhnul nohy.

"Ale to nic… já si tu pro sebe jen tak mrmlám," nahodí veselý úsměv, ale uvnitř se to trhá. Je hotový. "Nemohli bychom se vrátit?" zaškemrá tiše.

"Snad nejsi unavený? Vždyť už jen čtyřicet kilometrů a budeme doma…"

"Cože? Tolik?" oči jako pinpongáče přilepené na Danielovi. Vsadil by se, že kdyby to bylo možné, jeho oči by vyskočily z důlků a šly dát Danymu pár facek za to, že ho vytáhnul na tuhle krátkou trasu.

Zkoumavý pohled. "Chceš si odpočinout?"

Prudké zavrtění hlavou. Nepřipadá v úvahu, aby tady ze sebe dělal bábovku. Sport má rád, ale dlouho nic, kromě posilovny, nedělal a najednou taková dávka.

…

"Adri? Kde jsi? Večeře je na… stole," dopoví tiše, když spatří Adriána, oděného pouze do ručníku, zkrouceného na pohovce. Tiché oddechování je mu důkazem o tvrdém spaní.

Starostlivě z něj jemně stáhne vlhký ručník, který měl omotaný kolem boků. Deka, kterou Adrián svým tělem nezalehl, ho přikryje.

Sladké sny...

***

Možná by byl v pohodě, kdyby se ovšem neprobudil rozlámaný a s kulervoucí bolestí v tříslech. A ne, nebyla to ta bolest, kterou měl rád. Tříselné svaly se mu kroutily společně s ostatními stehenními. Se zaskučením rozevřel nejdřív jedno oko, aby zjistil, kde si večer ustlal a potom i druhé, aby se ujistil o tom, že mu nikdo do stehen nezarývá klíny a nemlátí ho palicemi.

"Bolí nožky?" zpoza opěrky na něj vykoukne Danyho rozesmátá hlava. Čerstvý a vyspaný do růžova, jako rybička. Adrián zavrčí hned v momentě, jak ho spatří. Deka putuje, rychleji než Danyho reakce, přes hlavu.

"Dej mi pokoj, ty vrahu!" zahartusí na něj. Se sténáním z bolesti unavených svalů se schoulí do klubíčka ve snaze jim ulevit.

"Kdybys včera neusnul jak špalek, dostal bys masáž," strhne z něj Dany jeho provizorní úkryt, přeskočí pohovku, svým pozadím škrtne Adriánův klín a se smíchem dosedne těsně vedle něj na volné místečko.

Adrián si zamumlá cosi, co nedolehne k žádnému ze sluchů.

"Nemruč, medvěde, mám pro tebe překvapení," mrkne na něj Dan a vyskočí ze sedačky. "Takže koukej vstávat."

"Nejsem si jistej, jestli chci ještě nějaký překvapení… ne po včerejšku, kdy jsme měli jet na projížďku! Ne na závody…" zamrmlá si, zatímco se se sykáním postaví na nohy. Jeho kroky následují rovnou do koupelny, aby obstaral všechny své ranní rituály.

… "Nechceš umýt záda?"

Přitiskne se mu na ono místo ona pijavice, která mu včera dala tak do těla. "Ne, díky…""Ale Adri, nebuď takovej suchar. Byla to jen projížďka. Ještě dva tři takový výlety a bude z tebe závodník jako já."

"HA ha, pobavil jsi, ale ne, už žádný takový výlety. To budu radši jezdit v doprovoďáku nebo makat v posilovně od rána do večera," vyplázne na něj jazyk. Hlavu strčí pod proud vlažné vody. Mokré dredy sice nejsou nic moc, ale v tomhle vedru, které se venku dělá…

Ztuhne, když se ho v určitých partiích dotknou dvě mazlavé ruce. Daniel skloněný k jeho nohám přesně podle zásad správného masírování nohou, rozehrává s jeho svaly hotovou operu. Přivře oči, rázem je pryč ta neochota spolupracovat s mučitelem prvního kalibru. Se slastným výdechem, který z něj vyloudila ta příjemná masáž, se opře zády o zeď, nastaví obě nožky; dělej si, co jen chceš, jsem v tvých rukách.

S hlavou opřenou o dlaždičky a zavřenýma očima, vnímá jen konečky prstů, které dokončují hnětení, v jeho klíně se usazuje příjemná horkost, která tvrdne. Uchechtnutí ozývající se zespoda, raději ignoruje.

"Mám to brát tak, že už tě nohy nebolí?"

Mrknutí, dvě. Přivřenýma očima se na něj zahledí. Přes svoji erekci je to celkem vzrušivá podívaná. Masáž nohou se přesunula na pozadí, pohled na Danyho, který se hrudí tiskl k jeho vzrušení a rty se dotýkal bříška a prvních žeber, protože výš z pokleku nedosáhl, v údu mu zaškubalo přesně v ten moment, kdy zvědavé prsty zabloudily k jeho svěrači. Prudká otočka s jeho tělem a už se o zeď opíral čelem.

Rty se dotýkaly prohlubně hýždí a stehen, občas se připojily zuby se svým stiskem, jazyk poslušně hojící všechny vzniklé ranky.

Poslušně víc rozevřel nohy, aby uvolnil prostor pro zvědavé prsty. Masáž konečníku od něj už zažil tolikrát, ale snad nikdy nebyl tak citlivý jako dnes. Možná za to mohlo právě to svalové vypětí, které každou chvíli chtělo začít cloumat s jeho nohama, aby zaujal pohodlnější pozici. Nebo za to mohlo dokonalé prokrvení, kterého se mu dostalo s příjemnou masáží získané bolesti.

Jeho vstup ovane vydechnutý vzduch a než stihne jakkoliv zareagovat, masíruje jeho konečník ten nejvycvičenější sval těla - jazyk. S prudkých výdechem vyrazí svými boky, svou erekcí, do prázdna před sebou. Zasténání, které se vydere z jeho hrdla, když si ho Dany přitáhne zpátky a zaútočí znovu.

Prsty dlaně, která ho svírala za bok, se přesunou přes zadeček do jeho klína. Horký dech vanoucí na jeho citlivá varlata, prsty masírující naběhnutý orgán a- och bože… horoucí sperma z těla vytryskne jak láva čerstvě probrané sopky. S několika trhanými pohyby boků dopředu nechá odeznít tepající orgasmus.

Šťávy tekoucí po stěně před ním, zavřené oči, zrychlené dýchání. Čelem se opírá o poslední chladné kachličky, než i je pohltí teplota jdoucí z vody.

Polibek věnovaný mu do kříže a horká erekce přitisknutá k jeho citlivému vchodu. Danyho paže ho obejmou kolem pasu, obličej si přitiskne k mokré tváři. Polibek, věnovaný tentokrát oušku. Za boky přitažený těsněji, kluzké vzrušení se ztratí v jeho útrobách, vydechne. Sotva vzpamatován z předešlého orgasmu, už se o něj pokoušelo další vzrušení. Daniel uměl až příliš dobře hrát na jeho tělo. Věděl, kam sáhnout, jak hluboko zajet, aby to bylo příjemné jim oběma. Smysly ho zrazovaly.

"Jsi dnes úžasně citlivý," zamručí mu spokojeně do ucha Daniel. Horká dlaň přejela z boků zpátky do slabin. "A vzrušený…"

***

Jejich prsty byly pevně stisknuté k sobě, skoro až bílé. Křeč, která je uchvacovala, byla spalující zevnitř.

Oba mysleli na to samé. To, co se ten den stalo… Adrián vyprostí svou ruku, urychleně vstane od stolu: "Musím si odskočit." Zazní do rozjeté debaty. Daniel si oddychne, nikdo jim nevěnoval pozornost, zraky se upřely na druhou stranu baru. Bez omluvy se vytratí za Adriánem. U stolu nechá úplně vše.

Najde ho na posledním záchodě, erekci již skoro vytaženou z kalhot, druhou rukou je vtáhnut mezi sádrokarton dělící toalety. A ne, kvůli umění, které se kdosi pokoušel vytvořit na bílých zdech - to není.