Nenaplnění
Březnové drabble č. 1
Ten den byl pro ně oba příliš náročný.
Blesky fotoaparátů. Všetečné otázky. Ladění posledních úprav na další den.
Proto jeden pár očí toho večera neviděl muže ukrytého v rohu sprchového koutu.
Neviděl ani slzy počínajícího zoufalství tryskající z očí barvy hořké čokolády. Prsty zabořené hluboko do krátkých černých vlasů.
Bylo již příliš pozdě na to, aby se zvedl a zašel za ním sám. I když byl tak blízko.
Stejně hnědé oči již dávno odpočívaly za zavřenými víčky. Budík, nenařízený na správnou dobu, stále třímal v jedné ruce. Prsty druhé ruky k sobě tiskly polštář, na kterém spal ještě dnes ráno on.
Komentáře
Okomentovat