33. Kapitola

Dnes má Valérie svátek a já měla trochu času navíc, tak jsem se rozhodla, že tuhle kapitolu pro Vás dopíši už dnes. Máte radost? :) Doufám, že Vás nezklame! :D

Věnováno: Sarelle, Nyce-oH, Sung, Dáše, Lili a Profesor (a Keksíkovi, chtěl mě ZASE zabít!)

33. Kapitola

18+

---

Na rty toho druhého se doslova vrhli. Jejich ústa byla spojená ještě dřív, než se jeden z nich stačil pořádně otočit a druhý obtočit ruce kolem jeho pasu. Přitahovala je k sobě silná živočišná touha. Líbali se dravě, bez nějakých okolků a čekání na druhého. Vzrušení kolem nich narůstalo a na jejich tělech se začal ukazovat půst, který pro toho druhého udržovali. Filip nespokojeně zamručel, když se Adam pokusil zvolnit tempo na únosnou míru. Obzvlášť proto, aby nevypadal jako někdo, kdo chce toho druhého znásilnit. Jeden pár rukou se však omotá kolem jeho boků a odmítne jen propustit. Ne teď. Ne když už se konečně dostali sem.

Adam prsty projede krátký sestřih Filipových vlasů. Zasténá do jeho rtů, když se jejich těla namáčknou k sobě ve velmi podařených partiích. A taky obdařených.

Odtrhnout je donutí přílišný nedostatek kyslíku, který je začal trápit ve stejnou chvíli. Filip se odtrhne od Adamových rtů, aby si opřel svoje čelo o to druhé. Tiše se rozesměje. Jenže ten smích není vysměvačný. Je šťastný.

"Měli bychom se vrátit…"

Adam přikývne. Souhlasí s tím. Neví, jak moc se tady po lese prochází lidé, ale možná by mohli někoho vyděsit a to asi ani jeden z nich nechce. Tohle mazlení může pokračovat ve stínu rostlých stromů v zahradě. Ruku v ruce se proto vydají zpátky po lesní cestě.

"Tak to vypadá, že se vracíme ve správnou chvíli," podotkne Adam, když spatří pečící se maso. Jenže z druhé strany už asi bude černé. Filip pustí jeho ruku, kterou do teď pevně svíral, aby mohl vzít kleště a překontrolovat, zda jejich nepřítomnost napáchala nějaké černo.

"Když to okrájíme, tak to bude v pohodě," zazubí se na něj, ale odloží ho stranou a dá na rošt nové.

"Nebyli jsme pryč zase tak dlouho, ne?" podiví se Adam, je fakt, že si myslel, že to trochu přeháněl, ale grilované maso se peklo déle.

"To máš pravdu, jenže tenhle gril jede jako drak… než se otočíš, máš hotovo," mrkne na něj.

Adam se usadí do jednoho pohodlného křesílka u stolu. "A neměl jsi vůbec v plánu procházku po parku?"

"Původně ano, potom jsme se měli jít někam najíst, ale napadlo mě, že by tahle možnost mohla být schůdnější… neznáme se zase tolik a já nevím, zda by ses chtěl semnou po boku vystavovat na veřejnosti. Hodně lidí už mě zná," úsměv.

"Asi máš pravdu… každopádně mi ukazování se na veřejnosti nevadí… Valérie mi dala dobrou výchovu," zasměje se.

"Je asi hodně dobrá, co?"

Adam přikývne. "Když dostala stýpko na zahraniční univerzitu, tak byla asi nejšťastnější na světě… No dobře… to nemůžu říct přesně, ale určitě jí to zvedlo sebevědomí a dost jí to pomohlo. Tam se mohla rozvíjet do svých požadavků…"

"Pořád si vybavuju ten pocit, jak si mě prohlížela. Bylo to jako stát pod rentgenovým zářením a nesmět nic udělat."

Adam se zasměje. "To je celá Valérie. Stačí jí pár pohledů a ví o tobě snad všechno… kromě těch nejčernějších tajemství, jen tuší… S tím hajzlem to jaksi nevyšlo…"

"Každý se jednou zmýlí, nemyslíš? Není bůh, aby viděla všechno…"

"Když se na to dívám zpětně, tak Petr byl opravdu dobře vycvičená opice. Dost dobře na to, abychom mu s Valérií na ty jeho řeči skočili…"

Filip kývne. Neví, co by k tomu řekl. Chce, aby na to Adam zapomněl, ale nebude to tak jednoduché… prozatím si ho přetahuje na svoji stranu, aby ty ostatní myšlenky zatratil někam hluboko. "Nemusíme se o tom bavit…"

"A co budeme teda dělat?" nazvedne Adam obočí. Pár věcí by bylo, že…

*

"Opravdu se ti to povedlo, ale mám pocit, že další sousto pro mě bude hřebíčkem pro prasknutí veškerého mého břišního obsahu…" Adam si odfoukne a opře se do židle. Filip se zakucká. Kde vzal tak výřečnou slovní zásobu? Ale je fakt, že ani on už do sebe asi nic nenacpe.

"Chtělo by to se natáhnout…" pohladí si břicho. "Pojď, nahoře je dost velká postel, abychom se do ní vešli oba a vzali sebou ještě dva další…"

"Huh?" od toho polibku na procházce mezi nimi k ničemu jinému nedošlo… dával snad Filip Adamovi čas, aby mohl utéct, kdyby chtěl?

"Dělám si srandu. Nikoho dalšího do postele nechci…"

Adam se rozesměje, když mu dojde význam Filipových slov. Takhle se prořeknout, to se opravdu povedlo.

"Uhm… promiň, to byla jen nabídka k natažení svých končetin…"

"Dost lákavá na to, abych nepřijal?" Adam zamrká. Mít tak řasy jako Valérie.

Tentokrát se rozesměje Filip. "Dobře, dostal si mě… pokud s tím máš problém, tak můžeš zůstat tady…" zmizí v domě. Adam jen zavrtí hlavou. Takovou nabídku od někoho, kdo ho chtěl dostat do postele, ještě nedostal…

Chata je ztemnělá, nechali si rozsvíceno jen na terase, aby na sebe viděli. A noční hodina pokročila natolik, aby teď neviděl na krok.

Vyhekne, když ho svalnaté tělo, bez trička, přimáčkne ke zdi. Horké rty zachytí ty jeho bez sebemenšího zaváhání.

Vydechne do nich, když se horké tělo proti jeho zavlní. Horké dlaně přejedou přes boky, až si najdou skulinku mezi tričkem a kalhotami, aby vnikly do mezery a mohly polaskat nahou kůži. Adam zasténá. Nedokáže si vybavit, kdy naposledy na něj takhle působila kombinace líbání, hlazení a tření těl. Kromě scény na balkóně.

Nechá se líbat a operovávat. Vlastně je spíš ještě trochu v šoku z toho, jak ho Filip takhle ve tmě přepadl a přitisknul na zeď.

"Jsi v pohodě?" Asi ho prozradila jeho ztuhlost, protože Filipovi docvaklo mnohem rychleji, že s ním nespolupracuje. Odtáhne se kousek od něj a Adam, jehož oči už si trochu na tmu zvykly, může vidět, jak na něj mhouří, aby lépe viděl na jeho obličej.

"Jsem, jen… překvapil jsi mě…" zamumlá, ale šanci pro odpověď mu nedá. Tentokrát je to on, kdo začne divoký polibek. Vrhne se na nateklé rty, vlhký jazyk si prorazí cestu, aby se setkal a propletl s tím druhým. Rukou si ho přitáhne blíž, aby se ujistil, že tahle chvíle jen tak neskončí.

Pevný stisk na bocích ho tak nějak ujišťuje, že to není jen jednosměrné, že i Filip to cítí podobně.

Živočišná touha po tom druhém je nutí spěchat mnohem rychleji, než oba dva chtěli. Na povídání bude čas potom.

Adamovo tričko letí někam k zemi, cvakne spona koženého pásku, která drží kalhoty na bocích. Jeho prsty jsou však rychlejší a to už má Filip stažené kalhoty ke kolenům a on u něj klečí, zatímco se svým pohledem dívá nahoru a hledá rozzářené zornice, které by mu potvrdily, že nedělá žádnou pitomost. Hlasité polknutí v něm vyvolá uchechtnutí. Konejšivě prsty pohladí bříško i boky. Bílé trenýrky v té tmě svítí jako lucernička pohádkové světlušky. O kousek se vytáhne, aby polaskal vzrušením ztvrdnuté bradavky. Zatímco rty a zuby si pohrávají s jednou, mnutí prsty stimuluje tu druhou. Zacukání Filipova penisu proti jeho bříšku a vzrušené zanaříkání, ho donutí pro teď nemučit… polibky si najde cestu až k jemnému proužku chloupků ukazující cestu k místu vášně.

Je zaražen prsty, které pohladí jeho tvář. "Pojďme nahoru, tam to bude pohodlnější…" zašeptá jemně Filip, zatímco si Adama za bradu přitáhne k sobě nahoru, aby prohloubil polibek, který mu toužil dát.

Zakopne o svoje kalhoty a se zavrčením je skopne ze svých nohou, ponožky letí za nimi. Uchopí chichotajícího se Adama za ruku a dotáhne nahoru. Svalí ho na postel, aby mohl konečně stáhnout kalhoty, které mu tolik překážejí.

"Nejsi netrpělivý?"

"Říká někdo, kdo mě chtěl vykouřit na zemi pod schody?" ironie v jeho hlase by se dala krájet, ale v tuhle chvíli není na urážení se čas. Adam děkuje v duchu, že se nerozhodli rozsvítit, protože jako na povel zrudne. On za svoje reakce přeci nemůže!

Nechá si stáhnout kalhoty rovnou i se spodním prádlem. Roztáhne nohy od sebe v automatickém pohybu, aby udělal prostor citlivým varlatům.

"Neumíš si představit, jak moc sexy teď vypadáš…" zasténá mu Filip do ucha, který se ihned natáhnul vedle něj. Zuby zachytí jeho lalůček, jazyk polaská… Okusuje ho jak nějaké cukrátko.

Prsty si putují po obou tělech, jak se jim zlíbí, jen do místa určení nedoputovaly ještě ani jedny.

Leží vedle sebe a laskají svá těla. Předešlá vášeň, která je pohltila na schodech, se vytratila do pozadí a nahradila ji touha po poznání druhého těla. Jeho proporcí i reakcí. Adam vnímá Filipovy ruce všude, kam jen dosáhne. Nejvíce se zdržují na oblých půlkách jeho pozadí. Jenže to samé má i on. Přitahován jak magnetem. Vypracovaný sval láká k laskání a péči.

Pokojem se ozve dvojité zasténání, když se špičky jejich penisů střetnou během laskání spodních partií. Adam to nevydrží. Dlaní přejede dopředu, aby poprvé za tu dobu uchopil Filipův penis do svého stisku. Překulí se nad něj, jejich penisy se o sebe otřou, a zatímco se Adam uvelebuje na Filipových stehnech, Filip je oba sevře do svých dlaní.

Obal od kondomu zašustí. Filip zbystří. Už teď..? Hned? Vyhoupne se zmateně na rukách.

"Adame… nejsi připravený… nechci ti ublížit," zachraptí, ale latexová čepička už zakrývá jeho penis. S profesionální precizností je mu nasazen bez jediného zádrhelu.

"Já, ale jsem…"

"???" nechápavost v jeho očích je čitelná i přes šero, protože oči už si na tmu zvykly. Adam uchopí jeho dva prsty, sám má dlaň plnou lubrikačního gelu.

Nadzvedne se, aby měl Filip lepší přístup. "Jsem připravený. Podívej se…" trpělivě počká, než Filip jemně prozkoumá jeho vstup a potom do něj prstem vnikne.

"Do prdele!" vydechne.

"Moje slova…" zavrtí se nad ním, vyplnění prsty není zase až takové, když tam jen tak nečinně drží… Opře se o loket vedle Filipovy hlavy, takže ho povalí zpátky do peřin. Rukou od gelu promne penis ukrytý v latexovém hávu a spojí jejich rty. "Nemusíš se bát…"

^{... Pokračování příště!}