Černý Petr - Bonus - část druhá

Tak jsem tady s pokračováním. Mělo tady být včera, ale jaksi mě zradilo vlastní zdraví...

Dáme varování 18+

Černý Petr - Bonus - část druhá

---

Díval se na Juliána, jak něco nadšeně ukazoval Markovi přes tlusté sklo akvária a nevědomky se u toho usmíval. Juliánova nemoc zase ustoupila a tak si mohl užívat života alespoň v malých douškách, jak mu to aktuální stav dovoloval. Nebylo to to, co všichni chtěli, ale když viděli, jak se k tomu Julián staví… nakazil je svojí dobrou náladou všechny. Zadíval se na dvojici lépe, intenzivněji. Marek byl, v porovnání s Julim, opravdu obr. Juli stále vypadal jako porcelánová panenka, ale s každým slunečným dnem se vystavoval teplým paprskům, i když venku stále vládly mrazíky. Začínal chytat tu správnou barvu. Zrůžovělé tváře neměl jen díky tomu, že mu co chvíli Marek pošeptal něco do ouška.

Kolem pasu se mu omotají paže ve známém držení. Pousměje se. Čekal na něj, než odnese kabáty do šatny, aby je nemuseli vláčet sebou. V centru měli příjemně vytopeno. "Sluší jim to spolu, nemyslíš?"

"Určitě ano." přitaká souhlasně. Měl pravdu. Sám se vtisknul do náruče, která ho tak vřele přijímala.

…

"Takže už jste spolu spali?" Julián se s překvapením zahledí na červenajícího se Petra a rozesměje se. "Ty jsi ťunťa. A jaký to bylo? Povídej." vyhrkne zvědavě.

"Nádherný. I když teda… ze začátku jsem to dost kazil. Choval jsem se jak panic." ještě teď by monotónně mlátil hlavou o zeď, kdyby Vlk nebyl… prostě Vlk.

"Takže jsi byl dole a Vlk se vyznamenal? Hezkýýýý." protáhne s úsměvěm.

"A co vy s Markem?" Zeptá se zvědavě, protože se kromě jiného nechce nípat ve svém soukromí, díky kterému stále ještě rudne, jen na to pomyslí.

Julián zrudne podobně jako on před malou chvílí. Vyprsknou smíchy v okamžiku, kdy se střetnou jejich pohledy. "Ohohóóó, tak už?" mrkne na něj Petr a vyčká si na malé přikývnutí.

"A jaký to bylo?" zamrká.

…

"Na co myslíš?" tichá otázka dolehne k jeho uchu. Zavrtí hlavou s pousmáním. Zahledí se na žraloky plujících kolem skla v pravidelně velkých kruzích.

"Jen jsem si na něco vzpomněl."

"Ano? A povíš mi na co?" zavrní mu Vlk do ucha. Dnes se chová opravdu přítulně a Petr se přistihl, že mu to naprosto vyhovuje. Mít plnou Vlkovu pozornost bylo něco úžasného.

Pousměje se. "Na naše první milování, když to musíš vědět." Otočí se k Vlkovi čelem, aby si ukradl polibek. Nedbá toho, že nejsou v centru sami a rozhodně budí svým chováním pozornost v okolí.

Vlk spokojeně zamručí do jeho rtů. "To je určitě něco, na co se nedá jen tak zapomenout." Pousměje se do rtů svého přítele.

"To máš tedy pravdu." Uchechtne se, když se na okamžik oddělí. Protože některé situace byly opravdu směšné. Jenže na ty on nevzpomínal. Myslel jen na to hezké, co se mezi nimi událo. Ty trapné chvilky musel potlačit, aby si to neustále nepřehrával a nevyčítal.

"Hmm… jsi vzrušený." Zamumlá mu Vlk do ucha, když se k němu přitiskne svými boky.

"Hele vy dva, měli byste si to nechat na doma. Kazíte mravnost všech přítomných." Ozve se vedle nich Juliho rozesmátý hlas.

Petr se nechtíc odtrhne od smyslných rtů, které na něj působily jako magnet. Vyvolávalo to v něm nutkání, že je potřebuje líbat neustále. Rozhlédne se kolem sebe, aby zjistil, že opravdu lákali pozornost. Lidi se začnou nenápadně odvracet a něco si šuškat. Zavrtí hlavou a podívá se na Vlka, který ho stále tiskne k sobě, v tváři má však svou netečnou masku.

"Nezabývej se tím, neděláme nic špatného." Vtiskne mu Vlk polibek na čelo a trochu se odtáhne. Svými rty však zůstane dostatečně blízko Petrova ucha. "Ale ten problém si schovej na později. Rozhodně ti ukážu, že naše další milování bude mnohem lepší než to první."

Věřil mu to, protože Dominik dokazoval moc rád.

…

"Teď ti dokážu, že jsem ten nejlepší, kterého jsi do teď měl." Zašeptá mu do úst, když se nad ním naklání. Petr, rozbolavělý touhou se jen uchechtá.

"Dost si věříš, že?" ale i přes svá slova navádí Vlkovu ruku jižním směrem, protože nutně potřebuje vyvrcholit a stačí mu k tomu opravdu málo.

"Kuš." Plácnutí přes nenechavou dlaň je v tuhle chvíli strašně sexistickým dotekem, který mu Vlk může věnovat. Zakázal mu, aby se dotýkal sám sebe a doslova si vychutnával to zoufalství, které Petr pociťoval se svým roztouženým klínem a citlivou pokožkou.

Místo ruky použil svá ústa na to, aby ho vysál až do poslední kapičky, prsty zase k tomu, aby masíroval jeho citlivý vchod a nutil ho sténat tak hlasitě, až nad sebou samým ztratil kontrolu.

…

"Juli… vážně si z toho nic nedělej. Prostě měl jen špatný den. To se stane. Třeba si to teď vyčítá…"

Julián si odfrknul. "Je v práci, ten si určitě nic nevyčítá."

"Ale no tak. Jsi jen naštvaný. Uvidíš, bude líp." Poplácal svého kamaráda po zádech a potom si ho konejšivě přitáhl do náruče.

"Ty máš zrovna co říkat. Minulý týden jsi vyváděl podobně."

…

"Proč jsi nepřišel?" vyjel po Dominikovi opravdu agresivně. "Dokonce jsem ti i volal a tys mi to nezvedal."

"Petře? Cože? Měli jsme se přece sejít tady, vždyť jsme se na tom tak domluvili, ne?"

Na malý moment se při tom argumentu zarazí, ale ihned ho to opustí. "Nedomluvili. Řekl jsi mi, že se potkáme u centra a rovnou půjdeme do toho kina."

"Možná řekl, ale potom jsme se přece bavili, že budeš mít věci ze školy a nebude se ti to sebou chtít tahat, tak jsme to nakonec přece přehodnotili, ne?"

"Ne, tak to opravdu nebylo. Nedomluvili jsme se na tom. Řekli jsme, že se sejdeme u centra a já tam na tebe čekal jako pitomec v týhle kose a přemýšlel, proč nejsi schopný mi vzít alespoň telefon." Byl hodně naštvaný. Byl a chtěl to dát Dominikovi hodně najevo.

"Petře… uklidni se prosím. Omlouvám se, pokud jsme se teda domluvili špatně, ale neseme na tom oba stejný díl viny. Je mi líto, že jsi musel čekat v zimě. Já zase čekal tady a mám vypnutý zvuk už ze školy. Starý zvyk, který jsem se ještě neodnaučil dělat." Snaží se ho uklidnit pokud možno klidným hlasem, i když by netvrdil, že sám není naštvaný. Jenže on na druhou stranu čekal v teple pokoje a mohl si mezitím dodělat nějaké věci, které byly potřeba. I tak čekal, že Petr přijde přesně. Jen se špatně dohodli. To se občas stane.

"Já jsem klidný." Zavrčí na něj, než sebou hodí na postel.

"Ale no tak…" přejde k němu, aby si ho udobřil. "Opravdu jsme se museli špatně domluvit, mrzí mě to. Příště se raději dvakrát přesvědčíme, že jsme oba rozuměli tomu, co jsme si domluvili. Souhlasíš?"

Nespokojeně se odtáhne. "Nauč se ten mobil prosím používat."

"Slibuju." Přikývne souhlasně. Opravdu by se měl naučit používat mobil tak, aby byl při ruce vždy, když to bude potřeba. Do teď neměl nějakou potřebu. Přitáhne si Petra přes sílu k sobě, aby ho na usmířenou políbil.

…

"Pojďme se trochu tulit, prosím. Chybíš mi tady." Vlk ho vyruší od studia, kterému se ve skutečnosti vůbec nevěnoval. Poklepe vedle sebe na postel, aby Petrovi naznačil, kde ho ve skutečnosti chce mít. "Můžeš mi povědět nějakou pěknou pohádku." mrkne na něj.

"Ty ses zbláznil, že jo? Potřebuju tady něco dodělat…" vykrucuje se. Ne že by k němu hned a s radostí neskočil, ale potřeboval taky občas dělat hérečku, aby si Dominik nemyslel, že ho na dobré slovo dostane. Dostal by.

"Ale no tak, oba moc dobře víme, že do toho koukáš jen z principu." Místo přesunu Petra k Vlkovi, se Vlk zvedne a hupne k němu do postele. V podstatě ho zavalí svým tělem. "A mám tě a už tě nepustím."

"Ty ještě nemáš dost?" zabublá Petr smíchy, když se vzpamatuje z toho náhlého dopadu. Kniha mezi nimi je jen malou překážkou.

"Tebe? Neměl bys zapomínat, že tebe nebudu mít dost nikdy." blýsknutí ve Vlkových očích mu jen těžko ujde, když je tak očividné.

"Víš, že bys neměl stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?" mrkne na něj Petr.

"Brod tu žádný zrovna nevidím, ale kalhoty bychom stáhnout rozhodně mohli."

…

"Zůstaň takhle a ani se nehni." byl to příkaz nebo konstatování? Petr nedokázal rozpoznat rozdíl. Jedno však věděl jistě. Dominik na něj právě teď hrál jako na nějaký hudební nástroj. Každý dotek v něm vyvolal nějakou odezvu. Předpokládal, že je Dominik zkušený, ale že bude až takhle, o tom ani ve snu nedoufal. Bylo to skoro jako splněný sen po tom všem.

"S tak enormní erekcí bych stejně daleko neutekl." zavrčí na něj a odpovědí mu je drobné uchechtnutí někde od jeho klína.

Dominikovy ruce jsou všude. Stejně tak ústa. Klečel na posteli na všech čtyřech a nechal se sebou zacházet, jak se Dominikovi zalíbilo.

"Alespoň nějaká pojistka."

"Určitě by se o mě na patře někdo postaral." poškádlí ho dost drsným způsobem. Vlastně poprvé za jejich krátký vztah vytáhne něco takového.

"Vrrrr..."