Umění ubližovat
Umění ubližovat
Zoufalství.
Mokré slano vytvářelo cestičky na jinak usměvavých tvářích.
Pohled těkal z místa na místo. Z osoby na osobu. Přesto byl v pokoji sám.
Myslí vířily vzpomínky minulé a představy budoucí. Nepopíral, že představy nebyly veselé. Stačilo k tomu tak málo. Vzpomínky bolely množstvím odehrávajících se citů.
Pustil na sebe horkou vodu. Co na tom, že byl oblečený. Tkanina uschne stejně jako slzy. Ale duše zůstane bolavá.
Nebyla to chyba jednoho. Byla to chyba dvou. Jeden netušil. Druhý konal. Jeden mluvil. Druhý mlčel.
Beznaděj.
Snaha zvrátit vše zlé. Uvědomění dávno zapomenutých citů.
Umění ubližovat.
Ale po každé bouřce vyjde slunce.
Komentáře
Okomentovat