10. Kapitola

Bavte se a děkuji, že sem stále chodíte, i když to tu tak skomírá. Ale zlepší se to. :)

10. Kapitola

---

Vklouzl dlaní do rozepnutých kalhot svého kamaráda a uchopil do své dlaně vzrušení, které se mu celou dobu tlačilo do stehna. Znovu ho políbí na zrudlé rty, jak je do teď dráždivě žužlal a sklouzne na kolena. Nemůže se dočkat až ho bude mít v puse a bude ho moci uspokojit. Vyprostí ho ze zajetí upnutých džínů a vydechne, když se před ním objeví v celé své kráse. Kalhoty sklouznou až ke kotníkům, ale už si jich nevšímá. Nezeptá se, co on na to, nejdřív jazykem přejede po zarudlé špičce a potom ji vtáhne do svých úst.

"Kryštofe…" ozve se nad ním chraplavě. Dlaně vklouznou do jeho vlasů a pomazlí se s nimi. Zamručí. Vždycky se mu tohle laskání vlasů líbilo. Zavrnění hrdla způsobí další zasténání, které uteče ze stisknutých rtů.

Nepředstavoval si, že by to tak mohlo dopadnout, ale rozhodně si nestěžoval. Dal Matyášovi spoustu podnětů k tomu, aby poznal, že o něj má zájem. A teď byl u něj doma, opíral ho o zavřené vchodové dveře a uspokojoval ho.

…

"Takže dnes už máš po práci?" Usměje se Matyáš na Kryštofa, který stále seděl v baru, i přes to, že ten byl dávno vylidněný. Zůstávalo jen pár jedinců, které čekal odvoz domů taxíkem, které zavolal.

Kryštof zvedne hlavu od barového pultu a přikývne. Nechal Matyáše, aby si udělal co musel, takže se ztratil ve vlastních myšlenkách. Pousměje se. "Už ano."

"A žádné plány nemáš? Nebo chceš jet nonstop? Je docela brzy… ráno." Uchechtne se. Dnes se tu zábava celkem protáhla, ale nevadilo mu to. Když tu neměl žádné problémové výtržníky a zábava byla rozjetá v příjemné stylu. Neprotestoval.

Uchechtne se a zavrtí hlavou. Potom ukáže na svou skleničku. "Dopiju a půjdu. Jen jsem ti chtěl dělat společnost než zavřeš." Usměje se a pohlédne Matyášovi do očí.

Překvapený tou upřímností, se na něj zahledí. "Tos nemusel."

"Já vím, že ne. Já jsem chtěl." Usměje se nazpátek. "Za tu pusu, kterou jsem dneska dostal, bych ti pomohl i s úklidem jako minule." Uculí se nevinně.

"To jsem měl vědět, že v tom něco bude. Já už si chtěl myslet, že to bylo kvůli mě." Odpoví mu vesele a zmizí ve dveřích za barem.

…

"Kdybych tě pozval na skleničku k sobě domů, co bys na to řekl?"

Už po několikáté překvapeně zamrká na Matyáše, který se dnes chová abnormálně vstřícně. "Rád? Tedy… kam se podělo tvé: nemám rád alkoholiky?" Opraví se.

"Neříkal jsem, že nemám rád alkoholiky, ale ty, kteří se neumí hlídat." Usměje se. "Tak půjdeš?" Vlastně ani nevěděl, proč to Kryštofovi nabízel. Bylo pár minut po čtvrté hodině ráno. Normálně by šel prostě spát. Jenže dnes se mu chtělo udělat nějakou změnu.

Zachytí Kryštofovu dlaň, která se chtěla schovat do kapsy u mikiny. Sevře ji ve své a významně se na Kryštofa zadívá. Pousměje se, když spatří to překvapení v jeho tváři. Dnes to nebylo poprvé. Ale tohle překvapení bylo upřímné.

…

Líbat se začali, když mu spadly klíče a oba se pro ně sehnuli. Bylo to jako scéna vystřižená z nějakého podřadného romantického filmu. Jenže tuhle hru hráli jen oni dva bez obecenstva. A nevinný polibek se rázem změnil na žhavé líbání. Doplnily jej doteky dlaní pod svršky. A když opřel Kryštofa o schránky, ztratil zábrany. Zavře oči a sevře své prsty v Kryštofových vlasech, když ho vezme do úst. Vyklene se boky proti němu, aby z toho požitku vytěžil co nejvíc.

…

Přetočil se na bok, čelem ke Kryštofovi, když si byl jistý, že pravidelné oddechování je následkem spánku. Podloží si hlavu rukou a pousměje se. Už dlouho u sebe doma nikoho neměl.

Kryštof vypadal opravdu roztomile. Jeho rysy se po uvolnění zjemnily a jemu v tu chvíli dojde, jak hezky teď Kryštof bez své obvyklé masky vypadá. Neodolá, aby nenatáhnul ruku a zlehka nepřejel prsty po hladké tváři. Přejede jimi přes krk až na hrudník a když je zastaven pokrývkou, zahákne prsty za ní a opatrně ji z Kryštofa začne odhrnovat. Se zatajeným dechem kontroluje jeho spánek. Nerad by byl přistižený při něčem takovém, jako je pozorování, ale zdálo se, že Kryštof byl unavený. Skousne si ret. A on ho takhle vtáhnul k sobě… neslyšel žádné stížnosti. Spokojeně se usměje a sklouzne pohledem po odhalené pokožce.

Skrz ledabyle zatažené závěsy do pokoje dopadalo světlo vycházejícího slunce. Díky tomu měl skvělý výhled. Pohladí mužství klidně ležící na stehně svého milence. Uculí se, když Kryštof ze spánku něco zamumlá a trochu se zavrtí.

Zacukají mu pobaveně koutky, když se po dalším doteku Kryštof ožene a převrátí se na druhý bok. Zády k němu. Vklouzne k němu pod deku a přikryje je. Dlaní přejede po boku a přitiskne se k nahému tělu před sebou. Majetnicky přes něj přehodí svou paži. "Ty jsi takovej brumla." Zašeptá mu pobaveně.

***

Sam se slastně protáhne, i když cítí každý sval svého těla. V noci to s tím tancem docela přehnali. Ale nestěžoval si nějak moc. Bavil se dobře. Přetočí se v Patrikově posteli a odsune jeho paži, která ho svírala v pase.

"Co děláš? Ještě spi." Zamrmlá Patrik s obličejem zabořeným do polštáře.

Přespával u něj dost často na to, aby už dávno přešli oddělené spaní na gauči, i když mezi nimi nic nebylo. Vždycky se během zábavy dost škádlili, ale většinou upouštěli páru někde jinde.

"Měl bych jít… nebo mě máti zase zabije."

Patrik se uchechtne. "Je to zdravotní sestra, ta tě určitě nezabije. Naopak tě pochválí za to, že jsi přišel v jednom kuse a jak jsi zodpovědný, že tolik nepiješ."

Sam se zazubí a proti svým slovům o odchodu se zavrtá zpátky pod peřinu. "Nebylo třeba pít. Zábava se rozjela i bez alkoholu."

"Hmm…" zamručí. "Moje slova."

"Ty, Patriku… vážně se ti líbí Zikmund? Nepřijde ti moc… starý? Možná i na toho Filipa… podívej se na ten rozdíl mezi nimi. On je podle mě o hodně starší, protože i ten rozdíl zábavy… i když je fakt, že když to s Filipem rozjeli, byly mi těsné kalhoty." Uchechtne se.

Patrik otevře jedno oko a upře svůj pohled na Samuela. "Asi záleží na tom, z jakého úhlu se na to podíváš. Ale představ si, kolik musí mít zkušeností. Ten jeho věk… kdyby mě chtěl, tak by to nehrálo žádnou roli." Zazubí se samolibě.

"Řekl bych, že máš smůlu, Romeo. Visel celý večer na Filipovi. To znamená, že si budeš muset vystačit se mnou. Ale jestli chceš, nalepím si knírek, abych vypadal starší." Vyplázne na něj jazyk.

"Náhodou je hezkej. Něco na něm je. Filip je proti němu stašně divokej, když chce. Zato Zikmund… je tajemný a… fakt mu to včera seklo. Měl bys ho vidět u nich doma. Vždycky se tváří tak… ledově." Zasní se. "Já nevím, ale asi to je to, co mě na něm tak přitahuje." Pokrčí rameny a oči zase zavře.

"Neříkej mi, že ses zamiloval?" Rozesměje se Samuel a zvážní, když Patrik neodpoví. "No ty si děláš..? Patriku! Je zadanej už několik let."

"Já vím, ale…" povzdychne si. "Nevím, zamilovanej asi ne, ale ta jeho vyspělá živočišnost mě děsně přitahuje." Zavrní zasněně. "A co… zadanej, nezadanej. Kdyby chtěl, tak proč ne…"

Samuel zavrtí odmítavě hlavou. "Tohle prostě…" Potom si povzdychne. "Je vidět, že jsi nic takovýho sám ještě nezažil. Potom bys mluvil jinak."

"Hele, Same… ono je to jedno, o mě nezavadí pohledem. Teda… skoro. Většinou jen, když se mě přímo na něco ptá a toho není moc. Spočítal bych to na jedné ruce. A potom když si mě prohlíží. Ale nemyslím si, že by ve mě viděl něco… spíš si jen říká, jak je to mezi mnou a Filipem. A přitom není nic, co by ho mělo znepokojovat, když bych z nich dvou chtěl raději jeho."

"Měl by ho znepokojovat fakt, že ty umíš být pěkná mrcha, když chceš. Ale dám ti radu. Nepleť se mezi ně. Zikmund vypadá dost zaujatý Filipem. A nechtěl bych začít Filipův hněv, kdyby se ti to povedlo. Pořád ještě je to tvůj učitel. A je jedno, že letos na univerzitě končí. A ještě ten věk… mohl by ti s přehledem dělat otce. Ať je hezkej jak chce. Copak tys necítil tu energii a smyslnost mezi nimi? Já bych se mezi ně tedy moc nepletl, Patriku. Vážně ne. Zamysli se nad tím, jestli ti stojí za to, abys rozboural několikaletý vztah na úkor jedné noci s člověkem, který tě potom už nikdy nebude chtít vidět a jeho přítel tě roznese v zubech. Minimálně. Alespoň tedy v případě, že je mezi nimi to, co bylo cítit včera celý večer a vlastně i celou noc."