21. Kapitola

21. Kapitola

---

"Patriku, podívej se. Budeš ten projekt muset dokončit sám. Já už teď vážně nemám čas se ti věnovat. Je to tak moc složité pochopit? Mám teď naprosto jiné starosti. Navíc už zbývá jen minimum práce. Věřím, že to dokážeš zvládnout sám. Samozřejmě ti to potom zkontroluji, ale aktivní účast už po mě chtít nemůžeš."

Potkali se v nákupním centru mezi regály s potravinami a Filip to chtěl vyřešit ihned. Nedávalo mu to spát, tak s tím začal už tady, místo aby Patrika dotáhl na nějaké klidné místo a v klidu mu to vysvětlil.

"Ale Filipe… co se sakra stalo..? Šlo nám to přece tak dobře. Přeci mě neopustíš v tom nejlepším, když tě zrovna potřebuju?'" Patrik tu změnu nechápal. Myslel si, že jim to klapalo skvěle… a Filip ho teď chtěl takhle jednoduše odkopnout? "To přece nejde…" Zamračí se.

Filip zavrtí hlavou. "Jde to. Jsem tvůj kantor, ne kamarád. Tohle celé zašlo moc daleko. Vůbec se to nemělo stát. Ta hranice mezi námi neměla být překročena dokud jsi studentem univerzity. Zigi mě teď potřebuje mnohem víc než ty."

"Zigi, Zigi… pořád o něm mluvíš, proč, sakra? Tak spolu žijete, šukáte… propána. Mluvíš o něm pořád jako kdyby to byla tvoje modla nebo co? Umí se snad o sebe postarat sám, ne? Je snad dospělý." Prskne hněvivě. Netuší, co to do něj vjelo, ale najednou byl opravdu naštvaný.

Filip překvapeně zvedne obočí, když mu to dojde. To, vůči čemu byl celou dobu tak slepý. On je opravdu chtěl rozeštvat. Zjistil, že Zigi se jen tak zviklat nedá, tak to zkusil na něm a on málem… zbledne. "Aby bylo jasno, Patriku. Zikmund je můj přítel, milenec, jednou budoucí manžel… a to všechno mi stačí k tomu, abych věděl, že on je pro mě na prvním místě. Stejně jako jeho život. A kdyby se to k tobě nedoneslo, tak měl infarkt a já s ním nebyl, abych mu pomohl, protože jsem byl s tebou. Protože ty jsi mě neustále zdržoval od odchodu a neustále jsi mě někam zval, abych s vámi vyrazil na párty. Neříkám, že to nebylo v tu chvíli fajn, ale teď už mám priority někde jinde, Patriku. A ty by sis měl uvědomit, že tímto dnem je z nás zase jen učitel a student. Protože to, co jsi chtěl udělat… to bych do tebe vážně nikdy neřekl. Myslel jsem, že jsi jiný, ale tahle tvoje povaha… až se jednou zamiluješ, tak to poznáš. Uvidíš, jaké to je. Mít obavy o někoho. Ale zřejmě to bude za hodně dlouho. Bylo to fajn, ale bylo toho moc." Odvrátí se od něj a nečeká na žádnou odpověď. Nechce nic slyšet.

Tady skončil.

***

Samuel vešel do baru, ve kterém se měl střetnout s Markem. Domluvili se, že se zajdou trochu pobavit. Samuel balit chlapy a Marek ženy, jak se vyjádřil.

"Ahoj Marku." Usadí se s úsměvem na barovou stoličku vedle Marka, který už tady je a čeká na něj. Neujde mu pohled, který Marek věnuje jeho oblečení. Nijak to nepřeháněl. Vzal si jen tmavé džíny a k tomu světle modrou košili, jejíž rukávy si vykasal nad lokty. Líbilo se mu to tak. Vlasy pročísnul a trochu upravil gelem.

"Fíha, vypadáš dobře. Na tebe se budou lepit i holky. A já ostrouhám." Zazubí se Marek. "Co si dáš k pití? Já už mám objednáno, tak si řekni barmanovi."

Samuel potlačí začervenání, kdysi se na to naučil dobrou techniku. Člověk si musí pořád opakovat: červenám se. A zrudnutí potom není tak velké. "Díky." Každopádně si není jistý, jestli to po takové pokloně zafungovalo. Mávne na barmana, aby si objednal svůj oblíbený drink a rovnou mu podá bankovku, aby zaplatil a netvořil si tady dluh. "Taky nejsi k zahození." Konstatuje, když obrátí svou pozornost zpátky na Marka. Ten pro dnešek zvolil stejně jako Sam tmavé džíny, ale místo košile bílé tričko.

"Od tebe by mě to mělo těšit dvojnásob, ne?" Zazubí se Marek. "Takže… jak to dnes vidíš? Nějaký objev na obzoru?"

Sam se pobaveně zasměje. "Teprve jsem přišel a ještě jsem nedostal šanci se rozhlédnout. Taky není jisté, jestli je tady nějaký gay." Pokrčí rameny a otočí se, aby si prohlédl osazenstvo. "Maximálně prostě zajdu dolů a no… nechám se přefiknout?" Zazubí se.

Marek se nadechne k nějaké odpovědi, ale Sam mu skočí do řeči. "Neboj mami, mám kondomy." Zamává mu pobaveně před obličejem krabičkou prezervativů a dostane se mu výchovného pohlavku.

"Kašpare."

"Samuel, Marku. Samuel."

…

Večer ubíhal v příjemném tempu. Samuel, již v lehce podnapilém stavu, nemohl najít Marka, který se mu ztratil z dohledu před jistou dobou, kdy tančil s vysokou brunetkou v dost divokém rytmu a potom už je neviděl. Sám byl zaneprázdněný skupinou dívek, které si usmyslely, že ho tenhle večer dostanou, takže se s nimi protáčel po parketu a popravdě mu to ani nevadilo. Byla to příjemná změna, i když cítit na svém těle pružné mužské tělo bylo dost vzrušující.

Ušklíbne se sám pro sebe. Beztak se Marek s tou kráskou někam vytratili a teď si společně užívali. Bylo zajímavé, jak se tenhle nevinně tvářící podnik změnil během pár chvil k nepoznání na takový trochu větší šmajchl kabinet. Pokročila doba i množství alkoholu kolující v krvi přítomných dávalo stranou všechny záběry.

Kroky ho vedou do chodby vedoucí k záchodkům, byl tam takový speciální výklenek… sotva se dostane na hranici prostoru, kde nevidí nic. Ani vlastní špičku nosu. Dotknou se ho mužské paže, které ho stáhnou na mužné tělo. Polkne.

Dneska to šlo nějak rychle.

Najednou si připadal jako nějaká prodejná věc… zadarmo. Ušklíbne se. Co čekal, když sem šel? Že se neuvolní? Možná opravdu čekal, že se tady nenajde nikdo mužského pohlaví, kdo by ho chtěl.

Ze zamyšlení ho proberou chladné dlaně, které se dotknou jeho podbřišku pod košilí, kterou mu dotyčný již stihl vytáhnout z kalhot. Horké rty se dotknou kontury jeho krku. Ten muž nebo chlapec, který ho líbá, je jen o kousek vyšší než on sám. Skoro by řekl, že je to je rozdíl jen pár milimetrů. A dokáže to odhadnout jen proto, že se mu do tváře několikrát opře horký dech a tělo v jeho rukách není nijak našponované.

Ušklíbne se. Až na některá místa.

Vklouzne dlaní přímo do našponovaného rozkroku a spokojeně zavrní. Tohle si nechá líbit. Nechá chtivou dlaň, aby přejela přes jeho pozadí pod látkou kalhot. Aby hbité prsty druhé ruky rozepnuly jeho opasek, zip i knoflík a kalhoty se samovolně snesly na zem. Je prudce otočen čelem ke zdi.

Aby se chladné prsty dotkly jeho vzrušení a osoba se přitiskla k jeho zádům. Zapře se dlaněmi proti chladným dlaždicím a vyjde pohybem boků vstříc dlani. Přitom se neopomene vyklenout zadečkem proti tělu za sebou, aby toho dravce taky trochu poškádlil.

Mysl zamlžená alkoholovým oparem neregistruje fakt, že tělo tisknoucí se k druhému je mu důvěrné známé. Svým tvarem i pohyby vycházejícími z boků. Poslední myšlenka, která ho napadne je ta, že nesmí zapomenout na ochranu.

***

Hmátne po zvonícím telefonu. Stále ještě se vzpamatovával z předchozí noci. Snažil se odsunout ten alkoholový opar a vzpomenout si na nějaké detaily ze sexu, z kterého ho teď bolelo celé tělo a sedět musel jen na krajíčku židle. Olízne si rty, když si na to vzpomene. Bylo to skvělé, i když netušil, kdo byl ten dotyčný.

Udělal mu sice neplánovaně značku na předloktí, které se mu během toho divokého sexu objevilo vedle hlavy, ale nikoho s takovým označením potom už neviděl. Chtěl vědět, kdo byl tak ksvělý. Ale možná v tom prožívání mělo i dost vliv to tajemno, které je obklopovalo. Kromě vzdechů a stenů ze sebe nevydali jedinou hlásku. Ani slůvkem nenarazili na žádný rozhovor. Vše proběhlo v mlčenlivosti.

"Hmm?" Houkne do mobilu.

"Same? Tady Patrik…"

"Páťo, já vím, že mi voláš ty. Mám mobil a oči." pronese pobaveně a trochu se posune na židli. Prsty obrátí propisovačku, kterou třímal v ruce a pohodlně se uvelebí, aby si vyslechl, co mu kamarád chce.

"Potřeboval bych s tebou mluvit… někde v klidu…"

Samuel se zamračí. Patrik zněl tak nějak… zoufale? To mu na něj nějak nesedělo. "Co jsi provedl tentokrát? Ale máš štěstí, mám celkem dost času a dokonce i volnej barák… stavíš se?"

"Já… nemohli bychom se sejít spíš někde venku? Víš… neutrální půda? Prosím… nechci se potkat s tvojí mámou. Mám pocit, že mě chce vždycky spíš zabít, než vřele přivítat. A to jsem jí ani tobě nikdy nic neudělal." Konstatuje. Samuel už se nadechuje k odpovědi, když to vypadá, že se Patrik už nic neřekne, ale náhle mu skočí do řeči. "Same…" vydechne Patrik a Samuel by v ten moment přísahal, že to znělo až plačtivě. "Já jsem něco totálně podělal."