12. Naděje

12. Naděje


Pohladil dlaní sobí šálu, která je dala dohromady. Hřála, protože ji dal přímo na topení. Pod prsty však stále cítil vlhkost, kterou do sebe nasála v hustém dešti.

"Nech si ji."

Otočí se na muže stojícího ve dveřích, zabaleného do teplé deky. Pustil ho do koupelny, aby se zahřál proudem teplé vody. Čaj už měl připravený na stole. Na talířek přidal pár kousků cukroví.

"Cože?" Chápe slova, nedochází mu však význam.

Úsměv. Mrknutí. "Bude ti slušet víc než mě. A navíc… může za to právě ona."

"Chceš něco svádět na šálu se sobem?" Usměje se, přesto však jemnou pleteninu nepouští.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Unwell - Kapitola 37

Unwell

Unwell - Kapitola 81 II/II