DI - Kapitola 21

Tentokrát jsme si to s Klari vyměnily - ona překládala, já betovala. :) Takže kapitola s názvem Narozeniny je tu.

---

Look into my eyes - you will see

What you mean to me

You know it's true

Everything I do - I do it for you*

Harry zvedl dlouhou, sametem potaženou černou krabičku a otevřel ji. Vevnitř bylo elegantní nové pero lesknoucí se ve světle svíčky stříbrem. Nápis na něm vyrytý byl tak malinký, že si ho mohl všimnout jen někdo, kdo věděl, kam se podívat. Harry vzal pero do ruky a přiblížil ho k očím, aby se ujistil, že slovo "Harry" je na správném místě - přesně na špičce hrotu - a bude zcela neviditelné, jakmile se špička namočí v kalamáři.

Harry se pro sebe usmál - nemohl se dočkat pohledu na Snapeovu tvář v okamžiku, kdy zjistí, jakým způsobem je pero očarované. Rychle uložil dárek zpět do krabičky a převázal ho stříbrnou stuhou. Poté otevřel svůj kufr a vyndal z něj sadu oblečení. Koupil ji včera v Prasinkách speciálně pro tuto příležitost. Vše, co dosud vlastnil, bylo obnošené a neupravené a on dnes opravdu chtěl vypadat výjimečně dobře, takže si včera udělal dlouhou pochůzku po obchodech a snažil najít něco na sebe. Harry o módě nevěděl nic a nikdy by se mu nepodařilo koupit si cokoliv pěkného, kdyby nebylo přátelské prodavačky, která vše vybrala za něj. On k tomu přidal akorát zelenou kravatu - věděl, že Snapeovi se ta barva bude líbit, protože náležela Zmijozelu. Stále před sebou viděl, jak se vynořil ze zkušební kabinky, prodavačka se na něj podívala, oči se jí rozšířily a na chvíli nebyla schopna slova. Harry moc nerozuměl její reakci, zvlášť když prohlásila, že pokud si to nekoupí, tak mu to dá zadarmo… Zrudnul, když řekla, že jeho přítelkyně se zblázní nadšením, poděkoval a vzal si vše.

Nyní byli všichni na večeři, takže se mohl bez problémů převléct. Stál před zrcadlem, díval se na sebe a cítil příjemné chvění v žaludku způsobené vzrušením a mírným neklidem. Díval se na elegantní černé kalhoty, které měkce obepínaly jeho nohy a úzké boky - opravdu velký rozdíl oproti všem těm obnošeným starým džínům, které měl. Místo tenisek měl lesklé černé boty. Vzhlédl a upřel pohled na hedvábnou košili, černou jako havraní křídla, u krku nonšalantně rozepnutou a na volně uvázanou kravatu ve stejném smaragdově zeleném odstínu jako měly jeho oči zářící zpoza brýlí. Jeho vlasy navzdory všem snahám o uhlazení zůstaly trčet v obvyklém chaosu. Harry to bral jako velké mínus.

Nicméně se na svůj obraz v zrcadle usmál a došel k názoru, že vypadá opravdu skvěle. A rozhodně úplně jinak než normálně, takže doufal, že si toho Snape všimne.

Zvedl sametovou krabičku s dárkem uvnitř, vzal si neviditelný plášť a vyšel z ložnice, stále si představuje Severusovu reakci, až mu dárek předá. Ne ten, který teď držel v ruce, ale druhý dárek, na který už dva týdny sbíral odvahu a ani tak si nebyl jistý, jestli na něj bude mít dost kuráže. Harry dokázal zjistit, co má Snape nejraději a opravdu mu chtěl dát něco, co ho potěší.

Jak o tom přemýšlel, stáhnul se mu žaludek a nohy se pod ním začaly podlamovat. Harry se zastavil uprostřed schodiště, aby si nandal plášť. Nebyl si jistý, jestli někoho potká ve společenské místnosti nebo ne, ale nechtěl, aby ho někdo zahlédl v jeho novém oblečení. Než si ale plášť stihl natáhnout, vyběhla zpoza rohu chodby vedoucí k dívčím ložnicím Ginny a prudce se zastavila, jakmile si Harryho všimla.

"Co tu děláš?" zeptali se oba současně.

"Ehm…" zamumlal Harry, zrudl, a proklel se za to, že si plášť neoblékl už v ložnici. Ginny stála a zírala na něj vyvalenýma očima, jako kdyby ho viděla poprvé v životě.

"Harry… vypadáš tak… tak… elegantně," hmatatelné potěšení v jejím hlase vyvolalo v Harrym dobrý pocit. "Nikdy jsi nebyl tak…" na chvíli se odmlčela, jako kdyby hledala vhodný termín, "… tak sexy."

Harry překvapeně vykulil oči. Něco takového nečekal. Najednou se cítil neuvěřitelně hloupě. Začervenal se a viděl, jak její oči putují k balíčku v jeho ruce, takže ho rychle ukryl za zády.

"Já jen… Chystal jsem se…"

"Žádné vysvětlování," usmála se Nebelvírka. "Očividně máme oba svá tajemství."

"Neříkej o tom nikomu," vyhrkl Harry najednou. Nechtěl to vysvětlovat Ronovi a Hermioně, zvláště poté, co jim řekl, že stráví večer v komnatě nejvyšší potřeby.

"Nedělej si starosti, neřeknu. Ale ty taky neřekneš Ronovi, že jsi mě tu viděl, nebo mě nenechá na pokoji. Někdy dokáže být tak otravný," povzdechla si Ginny. Harry přikývnul. Vlastně si až teď všiml, že má Ginny na sobě pěkné šaty a na make-up na tváři. Očividně se také rozhodla vyplížit ven nikým nepozorována. Opravdu, každý z nich měl své "malé" tajemství…

"Fajn, jdu první, protože už mám zpoždění. Nesleduj mě," pohrozila mu prstem a udělala několik kroků. Pak se ale zastavila, otočila se a podívala se na něj. "Ať ses takhle oblékl pro kohokoli… opravdu té osobě závidím," mrkla na něj a zmizela mu z dohledu.

Až po chvíli Harrymu došel smysl těch slov. Rozpačitě se usmál, přehodil přes sebe plášť a vyklouzl ze společenské místnosti.

Jak se blížil ke sklepení, cítil, jak mu srdce bije silněji a rychleji a nervozitou mu vyschlo v puse. Zastavil se u dveří, zhluboka se nadechl a vstoupil. Uvnitř místnosti si sundal plášť, uhladil si kalhoty, narovnal kravatu, neúspěšně se pokusil urovnat vlasy a několikrát vydechl ve snaze uklidnit své rozdivočelé srdce.

Zaklepal.

Druhé dveře se samy otevřely. Harry obezřetně vešel dovnitř a uviděl Snapea u baru, jak si zády k němu nalévá sklenici zlatavé tekutiny.

Harry skoro slyšel bušení svého srdce. Dveře se za ním zavřely, ale on jen dokázal stát na místě, jako by mu chodidla přirostla k zemi. Při pohledu na vysokou, v šelestivém černém hábitu oděnou postavu, najednou ztratil veškerou sebejistotu.

"Hodláš tam jen tak postávat?" zeptal se Severus. Položil láhev, zvedl sklenici a otočil se k Harrymu. "Nebo si konečně sed…" Severus náhle zmlknul, jako kdyby si spolknul jazyk. Oči se mu rozšířily a objevila se v nich jiskra, která je rozsvítila a způsobila, že se až nepřirozeně rozzářily. Jeho pusa zůstala otevřená, jako by ji zapomněl zavřít.

Hodnotící pohled pomalu cestoval dolů po Harryho černě oděném těle, dosáhl chodidel a vracel se zpět vzhůru, zatímco se stával teplejším a teplejším, plným intenzity a obdivu. V Snapeových očích probleskl hlad. Nekontrolovatelný, neukojitelný hlad… Kdyby ho ty oči mohly pozřít, z Harryho by tu už nic nezbývalo.

Nebelvírovi začalo být horko. Pročistil si hrdlo a zamumlal: "Dobrý večer, Severusi."

Ale Snape neodpověděl. Během celé té doby pouze stál a zíral, kompletně oněmělý.

Harry se začal strachovat. Takhle se Snape nechoval.

Přešel k židli, přehodil přes ni plášť, a celou dobu cítil, jak ho sledují pozorné soustředěné černé oči, jako by k němu byly přilepeny a nic je nemohlo přinutit podívat se jinam.

Zhluboka se nadechl, posbíral kuráž, zvedl dárek a přešel k muži, který byl stále na tom stejném místě. Když Snapeovy oči uviděly krabičku, rozšířily se snad ještě více, poté se zúžily a pohled se stal ještě intenzivnějším. Nebelvír se zastavil těsně před mistrem lektvarů, podal mu dárek a tiše pronesl:

"Všechno nejlepší, Severusi. Doufám, že se ti bude lí…" nebylo mu dopřáno větu dokončit, protože v tu chvíli se stalo několik věcí naráz. Sklenice, kterou Snape držel v ruce, spadla na zem a roztříštila se. Balíček vyklouzl Harrymu z ruky, otevřel se nárazem o zem a vypadlo z něj pero, které přistálo u jejich nohou. Pak Harry ucítil, jak ho chytily silné ruce a prudkým škubnutím jím trhly k Severusovi. Horká ústa zaútočila na jeho krk s takovou silou, že se pod ním podlomily nohy. Červené a žluté skvrny tančily před jeho očima a mužovy prsty se zaryly do jeho ruky a zadku, jako kdyby je chtěly rozdrtit v objetí. Snapeova ústa sála jeho kůži a zuby se do ní bořily stále znovu a znovu, způsobujíc chlapcovi příjemnou bolest. Harry slyšel tlumené vrčení, ale nevěděl, jestli patřilo jemu nebo Snapeovi.

Najednou ucítil šťouchnutí. Jeho zadek přistál na baru a Severus si ho k sobě přitiskl ještě větší silou, jako kdyby ho chtěl pozřít, rozdrtit. Choval se jako divoká šelma, která po dlouhém pronásledování konečně ulovila svou kořist. Harry cítil Severusovu erekci tvrdou jako skála narážet proti svému boku. Cítil bolest. Cítil potřebu a bezuzdný chtíč. Chtěl být pohlcen extází, která se k němu tiskla. Chtěl se jí podvolit, nechat se jí připravit o smysly a vědomí.

Ne! Nemohl! Měl jiný plán, jiný dar!

Chytil Severusovy studené ruce, které v nějakém okamžiku vklouzly pod jeho košili a začaly mu cestovat po těle. Těžce lapající po dechu Harry zasténal:

"Ne, počkej!"

Severus se nezastavil. Odstrčil Harryho ruce pryč a začal rozepínat jeho kalhoty, aniž by na chvíli přestal sát a okusovat jeho krk.

Harry zasténal, našel a použil všechnu sílu své vůle a vydechl:

"Počkej… mám… pro tebe další dárek, který se ti určitě… bude líbit."

Snapeovy ruce znehybněly. Muž odtrhl svůj obličej od Harryho krku, který byl pokrytý červenými skvrnami, a pohlédl na něj očima plnýma spalujícího živého ohně.

Harry zasténal, když to viděl. Byl tak tvrdý, že se stěží ovládal.

"Nedráždi mě, Pottere," Snapeův hlas byl chraplavý a cizí.

"Ujišťuji tě, že se ti to bude líbit. Ale bude tě… to něco stát," zašeptal a opatrně sledoval tvář mistra lektvarů, která po těch slovech ztvrdla. "Ne moc," dodal, když uviděl rýhu mezi obočím. "Jenom… jeden polibek." Snapeovy oči se rozšířily a Harry zadržel dech. Tohle vlastně neplánoval. Nápad přišel znenadání, když si uvědomil, do jakého stavu byl schopen tohoto muže přivést.

Stálo to za ten risk.

"Přísahám, že to, co ti dám, bude stát za to…" zašeptal a drze se usmál. Viděl zvědavost v Snapeově tváři. Snape vypadal, jako kdyby jeho návrh opatrně zvažoval. Harry se mu podíval přímo do očí a viděl svůj odraz jako v zrcadle: brýle nakřivo, zčervenalé tváře, vlasy v totálním chaosu, pootevřené, vlhké rty…

Viděl, jak se na něj Severus dívá; viděl ten hlad, tu touhu, ten oheň…

Snape se nakonec kousl do rtu a přikývnul.

Harryho srdce explodovalo radostí tak velkou, že ji jen s největším úsilím dokázal nedat najevo.

Teď! Musí to udělat rychle, než Severus změní své rozhodnutí.

Popadl černý hábit a přitáhl se k sobě Snapeovu tvář. Zavřel oči a políbil ho hladově, chamtivě. Jeho srdce se zastavilo, dech se zpomalil, čas zamrzl. Horké rty se do sebe navzájem zaklesly, ochutnávaly a nořily se jejich chuti. Ačkoli byly Snapeovy rty pevně zavřené, Harry měl dojem, že se před ním otevřely úplně nové dveře. A to, co bylo za nimi… och, Merline!

Jeho tvrdý penis sebou samovolně škubnul.

Harry zasténal do Severusových úst, zatímco pokračoval v jejich laskání a sání, něžně a chtivě zároveň. Liboval si v nepředstavitelném horku, jejich hebkosti, jejich trpké ale přesto sladké chuti. Chtěl ze Severuse získat víc. Vrazit do jeho úst, cítit jeho kluzký jazyk; proplést ho se svým…

Harry olízl sevřená ústa, tlačil na ně, chtěl vstoupit, ponořit se hlouběji. Jenže uslyšel prudký nádech nosem, tiše zamumlaný protest a po chvíli ucítil, jak se prsty zarývají do jeho rukou a muž ho prudce odstrkuje pryč. Harry tiše zakňučel.

"To už stačí, Pottere," Snapeův hlas byl lehce chraptivý. Harrymu chvíli trvalo než znovu zaostřil na jeho tvář. Viděl v ní jemný, jen stěží viditelný záškub a zvolna pohasínající oheň v očích.

Dobrá, dostal, co chtěl. Neměl žádné právo požadovat víc. Alespoň pro tuto chvíli… A vypadalo to, že bude muset dodržet své slovo. Nyní byla řada na něm…

"Pojď se mnou," řekl tiše, uchopil Snapeovu štíhlou ruku a jemně ho táhnul k ložnici. Snape ho beze slova následoval. S každým krokem Harryho nervozita rostla.

Ano, chtěl to Severusovi dát… ale začaly v něm klíčit pochyby, jestli toho vůbec bude schopen. Cítil, jak se přes něj stud přelévá jako vlny při přílivu, víc a víc, a činí chůzi a dýchání obtížnými. Jak se přesouvali do ložnice, skoro instinktivně na sobě cítil Severusův pohled. Potřeboval chvíli, aby chytil dech a dostal pod kontrolu svoje chvění.

V ložnici bylo proti obývacímu pokoji ještě temněji. Stíny číhaly v koutech a vzduch se díky nim zdál chladnější, než ve skutečnosti byl. Harry pohlédl na bezchybně ustlané černé povlečení na posteli před ním a cítil, jak jeho tělo pokrývá husí kůže.

Těžce si povzdechl a otočil se tváří k Severusovi stojícímu za ním. Přiblížil se k muži a bez toho, aby se odvážil vzhlédnout, chytil jeho hábit a nervózně za něj popotáhl. Pak lehce se třesoucím hlasem jemně řekl:

"Rád bych ti dal něco výjimečného, Severusi," zvedl hlavu a zadíval se přímo do mužovy tváře. Snape ho pozorně a se zřejmým zájmem sledoval. "Něco určeného pouze pro tvé oči."

Viděl, jak se jedno Snapeovo obočí zvědavě nadzvedlo. Nyní, když si opět byli tak blízko, Harry cítil ostrou vůni vzrušení. Věděl, že Snape je tvrdý. Stejně jako on sám. Merline, o kolik snadnější by bylo prostě přitáhnout si Severuse blíž a nechat se ošukat. Chtěl to tak moc…

Ale ne! Věděl, že jeho dar bude mnohem… intenzivnější. Věděl, že se Snapeovi bude líbit. Ó ano, stoprocentně se mu bude líbit…

Pustil hrubý hábit a ukročil dozadu.

"Sedni si," řekl tiše a ukázal na křeslo stojící u zdi, přesně naproti posteli. Viděl jiskřičky v Snapeových očích. Poznal, jak je muž vzrušený, a že se stěží drží, aby se na něj nevrhl. Ale také viděl ohromnou zvědavost. Snape couvnul, bez odporu se zhroutil do křesla a s očekáváním hleděl na Harryho.

Harry těžce polknul. Cítil se tak hloupě, až to na chvíli vypadalo, že to vzdá. Jenže to chtěl. Tak moc chtěl Snapea potěšit…

Po chvilce zvedl ruku a dotknul se lesklých knoflíků košile. Začal je rozepínat, pomalu, zdrženlivě, zatímco neodtrhl oči z hladově hledícího Snapea. Černý materiál pomalu odhaloval jeho bledou kůži, na které se odráželo světlo hořících svící. Harry zaznamenal, jak Snape přimhouřil oči. Viděl v nich hlad. Žaludek se mu prudce smrštil, ale neustal v pohybu. Košile sklouzla z jeho ramen. Lehce dopadla na zem a její šustění se zdálo nepřirozeně hlasité v tichu místnosti narušovaném jen jejich zrychleným dechem. Zvedl ruce ke kravatě, ale pak zaváhal. Snape miloval zelenou… a kromě toho, raději by měl alespoň pocit, že není tak… nahý. Ohnul se, zul si boty a odhodil je na stranu. Jejich hlasitý dopad hrubě roztrhl ticho. Rychle se zbavil ponožek, narovnal se a znovu pohlédl do Severusovy tváře.

Chtěl vidět jeho reakci. Chtíč v jeho očích. Chtíč, díky kterému Harry ještě víc ztvrdnul a cítil se jako přišpendlený horkým mrazením, které pálilo vše, co mu stálo v cestě. Když sáhl po pásku kalhot, černé oči se zaleskly, a mladíkovi se málem podlomily nohy. Třesoucíma se rukama rozepnul knoflík, pak zip, opatrně stáhl kalhoty dolů a nechal je spadnout ke kotníkům. Obsidiánové oči zazářily ještě intenzivnějším světlem. Harry na sobě neměl spodky - nebylo třeba. Odložil kalhoty stranou a narovnal se. Nahá, čistá, hladká kůže. Jeho penis byl plně vzrušený. Rozpaky, které cítil, nemohly uhasit touhu hořící uvnitř něj. Po chvíli jim úplně přestal věnovat pozornost. Zvláště když viděl hlad v Severusových očích, který se rozléval do celé tváře a měnil ji tak na tvář divokého zvířete. Viděl mužovy třesoucí se ruce nevědomky svírající podpěrky křesla a nenasytný oheň v jeho očích. Muž vypadal jako by bojoval s neviditelným nepřítelem, který v něm rozněcoval touhou skočit na Harryho a vniknout do něj, potrestat ho za takové mučení a provokaci. Nicméně se zdálo, že jeho zvědavost byla silnější. Snape se nepohnul. Jen jeho oči hltavě klouzaly po Harryho nahém těle a svojí intenzitou mu téměř vypalovaly cestičku do kůže.

Harry slyšel tep svého srdce. Vypadalo to, že jeho strach se pod žhavým pohledem mistra lektvarů kompletně vypařil. Vše zmizelo, přestalo být důležité. Zůstal jen Severus hltající ho svýma očima, jako by byl velmi chutným pokrmem a on už se nemohl dočkat dezertu, který pro něj Harry připravil. Zmizel celý svět a zůstali jen oni dva, uvězněni v čase na vzdáleném bezpečném místě bez války, Voldemorta nebo Brumbála. Jen oni - oni a jejich touha.

Harry couvl a posadil se na postel. Lehce se zaklonil a opřel o ruce. Povrch pod nimi a pod jeho zadkem byl chladný a hladký. Bez toho, aby přerušil jejich pohled, začal velmi pomalu, skoro svádivě, roztahovat nohy. V reakci na to se Severusovy oči rozšířily pochopením. Tenké rty se v prudkém nádechu oddělily a oči vzplály tak prudce a nekontrolovatelně, až se zdálo, že vzduch jiskří a Harrymu z toho naskočila husí kůže po celém těle.

Když viděl tu prudkou reakci, roztáhl nohy tak široko, jak to jen šlo a znovu pohlédl do Severusových očí, které zazářily ještě intenzivněji.

Jedna jeho ruka se dala do pohybu a prsty se jemně dotkly penisu. Jeho erekce sebou pod dotekem třesoucích se prstů zaškubala, jako kdyby prosila o úlevu. Aniž by přerušil vzájemný oční kontakt, Harry sevřel teplou dlaň kolem svého penisu. Pod prsty cítil pulzující krev, jako životodárnou mízu proudící stonky rostlin. Kůže byla hladká a horká. Cítil lehké třepotání v žaludku, jako kdyby v něm měl miliony peříček. Začal mít podezření, že bude čelit velké výzvě neudělat se příliš brzy. Ano, zvlášť když se na něj Severus díval takhle - Harry jeho pohled skoro fyzicky cítil. Bylo to spalující. Skoro se mu z toho dělaly popáleniny na kůži. A teď ten pohled sklouzl níž a zasekl se tam, jako kdyby chtěl Harryho ruku konečně donutit k pohybu.

Harry už na nic nečekal. Pomalu pohnul dlaní po pulzující délce, stáhnul předkožku ze zarudlé špičky.

Severusovo obočí vystřelilo vzhůru a jeho prsty se zaryly hlouběji do područek křesla.

Harry znovu pohnul rukou směrem ke špičce a ucítil příjemné vibrace. Kousek po kousku zvyšoval tempo, zatřásl se po každém přírazu. Slyšel tiché sténání, které mu začalo unikat ze rtů a s rostoucím tempem pohybů ruky se stávalo hlasitějším. Harryho dlaň se stala smyčcem, a každý její pohyb vyluzoval z jeho těla překrásnou melodii potěšení jako by hrál na housle. Snažil se nepřerušit vzájemný pohled, ale bylo to čím dál složitější. Víčka mu těžkla a tu a tam pod nimi vybuchovaly jiskry. Jeho boky vyrazily dopředu, záda se prohnula, ruka se proměnila v horký těsný tunel, který se pohyboval po jeho chvějící se erekci a vháněl mu tím slzy do očí. Bojoval s touhou je zavřít a, neschopen se už dále kontrolovat, zrychlil pohyby v touze skončit tu šílenou, bolestivou agónii potěšení narážející do jeho klína.

Severusovy planoucí oči, které byly po celou dobu upřené mezi jeho nohy, se nyní přesunuly k jeho tváři.

"Pomaleji," mužův hlas byl chraptivý, tlumený. Harry poslechl, ačkoli se jen stěží dal dohromady. Oči mistra lektvarů se vrátily zpátky dolů. Jazyk přejel po tenkých rtech a navlhčil je. Harry zasténal a ucítil, jak sebou penis v jeho ruce prudce zaškubal a krev v jeho žilách se proměnila v magma, když mu jeho vybičovaná představivost předložila obraz jazyka putujícího pomalu po jeho napnutém mužství. Už to dál nebyla jeho ruka sevřená kolem jeho chvějící se chlouby. Byl to Severusův horký vlhký jazyk klouzající nahoru a dolů po jeho penisu. Nahoru. Dolů.

Harry proti své vůli zavřel oči. Cítil ohromnou vlnu horka stoupající jeho slabinami. Hrozilo, že ho zaplaví. Chtěl se ocitnout v jejích hlubinách. Nevidět, neslyšet, jen cítit. V tom ho ale ostrý hlas vytáhl zpět nad hladinu.

"Podívej se na mě, Pottere."

Harry okamžitě otevřel oči a setkal se zářícím pohledem, který probodával jeho kůži a hluboko uvnitř jeho těla přesně trefil chvějící se bod připravený k výbuchu. V Severusových rozšířených zornicích viděl obdiv. Muž na něj hleděl fascinovaně, jako by nikdy neviděl nic tak nádherného. Jako by se Harry proměnil v nějaký druh nadpozemské bytosti, okouzlující svou krásou, svádějící a podrobující si každého, kdo na něj pohlídne.

Nikdo se na něj nikdy takhle nedíval.

Začala se mu motat hlava. Severusův pohled rozdrtil všechny jeho funkce na prach. Až když se opět vrátil ke klínu, povedlo se Harrymu znovu chytit dech. Jeho ruka pracovala ve stejném rytmu.

Ne, ne ruka, ale teplý jazyk mistra lektvarů. Jazyk, který nyní omýval jeho vlhký, červený žalud, pomalu kolem něj obkresloval kroužky a přiváděl ho k šílenství.

Nyní už z Harryho úst vycházelo jen hlasité nezastavitelné sténání.

"To je ono," ozval se Snape drsně, jako by oheň spálil i jeho hrdlo. "Sténej. Sténej pro mě."

Po těchto slovech nad sebou Harry ztratil kontrolu. Jako by se uvnitř něj něco rozbilo a hlasitý jednolitý výkřik se začal linout z jeho rtů - nedal se zastavit. Pomáhal mu hasit spalující bolest z potěšení uvnitř jeho těla. Severusovi se třpytily oči a kousal se do rtů. Harryho ruka už byla úplně mokrá potem a prvními kapkami spermatu. A znovu se proměnila v horký úzký tunel, do kterého čím dál rychleji přirážel svou erekcí.

Severus se mu nedíval do klína. Nyní se zaměřil pouze na jeho rudnoucí obličej. Jako kdyby věděl, že je Harry blízko, a za každou cenu chtěl vidět jeho vyvrcholení, vidět tu neuvěřitelnou explozi tisíců výrazů na jeho tváři.

Příliv uvnitř Harryho se začal zvedat a vřít. Ucítil, jak ho první intenzivní žihadlo potěšení bodlo do břicha. Už jen pár tahů… pár olíznutí jazyka… pár nádechů… Třpytivě plápolající černé oči upřené přímo na něj…

… Harry ucítil výbuch. Tak intenzivní, tak ohromující, jako kdyby ten výbuch vše roztříštil na kousíčky. Běsnící síla zaplavila jeho rozkrok, zmocnila se ho a nakonec vytryskla ven v horkém bílém proudu a potřísnila mu ruku. Harry křičel, jak se bolest a horko stávaly příliš silnými. Nesténal - naříkal, když se všechny jeho svaly napnuly jako struny na houslích těsně před prasknutím. Prudce se prohnul dozadu, rukou ještě pevněji stiskl vibrující erekci jako by chtěl zastavit probíhající proces.

"Kruci!"

Harry nevěděl, jestli to bylo zasténání nebo výkřik. Jedna věc však byla jasná - ta slova nevyšla z něho. Vzhlédl a uviděl zakloněného Severuse s otevřenou pusou těžce lapající po dechu.

Dozvuk orgasmu se pořád hlasitě ozýval v jeho námahou zpoceném těle, v jeho nitru, ale mužova reakce ho přivedla zpět k plnému vědomí v jednom rychlém okamžiku. Oči se mu rozšířily nevírou při pohledu na Severuse vzpamatovávajícího se z nečekaného vyvrcholení. Mužovy ruce zaklesnuté do područky křesla se třásly, boky, původně zvednuté, nyní klesly zpět. Snape vzhlédl a zíral na Harryho třpytícíma se očima s pozůstatky požáru, který v nich ještě před chvílí zuřil. Dýchal ztěžka.

"Kruci…" zanadával znovu. Hlas měl chraptivý a v očích údiv… a zlost.

Harry se sebral a zavřel pusu, kterou měl ještě pořád nevírou otevřenou dokořán. Snape vypadal úplně stejně překvapeně.

Nebelvír po tom prvním šoku konečně našel svůj hlas, odkašlal si a s úsměvem řekl:

"Všechno nejlepší, Severusi."

Muž mu věnoval dlouhý, nevyzpytatelný pohled.

Harry cítil, jak se mu chvějí stehna, kůži měl pokrytou potem, jeho vyčerpané svaly odmítaly pracovat. Ale zároveň se nikdy necítil lépe - dokonce ani polapení zlatonky a vítězství v zápase se tomu ani zdaleka neblížilo. Nadšení, které nyní cítil, strčilo všechny ostatní zážitky do kapsy. V jeho mysli zněla jen jedna myšlenka: dovedl Severuse k orgasmu, aniž by se ho vůbec dotkl! To chtělo opravdovou dovednost!

Viděl Severusovo obočí stoupat, protože se mu nepodařilo zabránit, aby se úsměv plný uspokojení objevil na jeho rtech. Zároveň ale viděl, že temné oči zjemněly. Sledoval, jak Snape pomalu vstal ze židle a přešel k němu. Vzhlédl k Severusovu obličeji a všiml si, že se na něj muž dívá jinak. Slabé doutnající jiskřičky zářily v jeho očích. Snape k němu natáhl ruku. Harry ucítil jemný dotek na tváři, zavřel oči a opřel se do něžného pohlazení, které navzdory studeným prstům poslalo zvláštní teplo přímo do jeho srdce. Oči neotevřel, ani když uslyšel kroky směřující ke koupelně a následné klapnutí dveří.

Harry se dotkl tváře, kde stále cítil teplý dotek studených prstů. Usmál se sám pro sebe.

Nemuseli mluvit, ale Harry věděl, že tímto gestem Severus vyjádřil víc, než by kdy mohl říci slovy.

* "Everything I do (I do it for you)" by Bryan Adams