15. Noční můra

Ještě stíhám půlnoc...

15. Noční můra


Díval se do těch hlubin a hledal vhodná slova, kterými by odpověděl. Mysl ho však zrazovala. Nebyl schopný přemýšlet, když mu byl tak blízko.

Očarovaný vůní i přítomností mohutného těla. Stačilo, aby sklouzl pohledem na pokožku krku, lehce vystouplý ohryzek a kůži mizející pod látkou trička, a měl jasno. Tohle byl ten muž, na kterého celý život čekal.

"Přijede moje rodina. Neptali se. Prostě se objeví u dveří mého bytu a budou tady." Vydechne a připadá si jako po uběhnutí maratonu.

"Je to zlé?" Neujde mu mírná obava v hlase.

Pousměje se. "Mnohem horší… je to noční můra." Přinejmenším tajfun.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Unwell - Kapitola 37

Unwell

Unwell - Kapitola 81 II/II