24. Anděl svázaný soby

Tenhle adventní kalendář se vymkl víc, než je zdrávo. S dobou psaní bych se dokázala smířit, ale nakonec se z toho stala spíš bonboniéra plná laciné čokolády, která obsahem cukru škrábe v krku. Takže se omlouvám všem, kteří čekali tradiční spád. To jsem na Vánoce neplánovala, ale ani tenhle slaďák... co už, člověk míní, plány se mění...

Tímto bych ráda ukončila konečně starý rok a začala novým. Děkuji všem za přízeň. Vážím si Vás víc než si myslíte.

24. Anděl svázaný soby


Na vteřinu sledoval potůček vody v trávě, která se prodírala tajícím sněhem.

Sluneční paprsky vytvářely krajinu pohádkovější, než jakou se zdála být. A tam, pod jedním z kvetoucích stromů stál ten, kvůli kterému sem nyní přišel.

Dovolil si na chvíli se zastavit a sledovat siluetu mužského těla. Slunce z něj dělalo nadpřirozenou bytost. Kdyby měl křídla, řekl by, že je anděl.

Byl anděl i bez křídel.

Pousměje se, když přijde blíž a všimne si šály, která to všechno způsobila. Byla jeho, ale nosili ji oba. Stala se talismanem.

Muž, který změnil jeho život naruby. Protkal ho barvami.

Anděl svázaný soby.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Unwell - Kapitola 37

Unwell

Unwell - Kapitola 81 II/II