Unwell - Kapitola 78 I/II

Kapitola 78 - Starého psa novým kouskům nenaučíš

---

"Myslí si, že jsem zvrácený, protože tě nechávám spát ve své posteli." Pán se posadil na lavičku v parku.

Severus ten pocit znal. "O mně si to myslí taky, protože to dokonce chci."

Pán si promnul spánky. "Ten ples je příští týden. Můžeš prosím onemocnět nebo tak něco, abych mohl zůstat doma?"

Už dlouho nebyl nemocný. Očekával to. "Pokud dokážu onemocnět, lektvar zastaví příznaky."

"Přestaň," zasténal pán. "Měl jsi předstírat záchvat, ne mi vyprávět o vyhlazení příznaků."

Severus se zadíval na děti na břehu jezírka. Házely kousky chleba do vody kachnám. Dříve by si přát brodit se jezírkem, aby získal nějaký okoralý chléb pro sebe. Kdykoli si začal myslet, že u něj dochází k regresi, musel si vzpomenout na něco takového.

Dochází k regresi. To byla slova, která zaslechl pronést doktorku Brownovou při pánově sezení.

Dochází k regresi.

Nedocházelo u něj k regresi. Měl zpátky svoji hůlku. Rozhodl se jít za svým pánem, než aby se se svými problémy babral sám. Svědčil během soudu někoho, koho si v dětství idealizoval. To pro něj byly velké kroky.

Dochází u něj k regresi? Ona je specialistka. Co on ví?

"Pane?" oslovil pána. "Myslíte si, že u mě dochází k regresi?"

"Co?" Pán vytáhl z kapsy několik zabalených sušenek a jednu podal Severusi. "Kde jsi k takovému nápadu přišel? Ne. Ne. Během těch několika posledních měsíců ses hodně zlepšil. Zlepšil ses expo-expo… já to slovo nevyslovím."

"Exponenciálně," doplnil ho Severus a neopravil použití toho slova, přestože by chtěl. "Hodně jsem přemýšlel o svém životě předtím, než jste do něj vstoupil. Myslím podruhé. Pořád mám noční můry, ale všiml jsem si, že některé věci se změnily."

"Jako například?" zeptal se pán a vyhodil plast do koše vedle lavičky.

Severus ukázal na ptáky ve vodě. "Záviděl bych jim jejich jídlo. Ještě před několika měsíci bych uvažoval, jestli je v tom koši jídlo, které bych si mohl schovat do kapes. A má chodidla," vystrčil nohy v botách, "už mě nebolí tolik, jako mě bolívaly. Pořád bolí, ale už to není v mé hlavě, jak to bývalo."

Pán vytáhl Severuse na nohy a vyrazili k místu na přemístění. "Tak proč sis myslel, že u tebe dochází k regresi?"

Severus měl tu slušnost, že zrudl. "Budete se zlobit."

"Zkus to."

"Možná jsem zaslechl, co vám říkala doktorka Brownová." Severus se zahanbeně zadíval na svá chodidla."

Pán vyprskl: "Co? Neříkala nic o tom, že… počkej. Severusi, neučila tě matka, že se nemá poslouchat za dveřmi?"

Jeho matka ho učila, že když mu dojdou možnosti, nejlepší věc, kterou může udělat, je jít spát. Učila ho vynalézavosti, protože nikdy neměla přísady ani ambice vařit, musel to dělat sám. Nevypadalo to, že by měla nějaké zábrany hádat se s manželem před ním - jeden by si myslel, že pokud ho chtěla naučit něco o poslouchání za dveřmi, byla by to vhodná chvíle.

"Ne, a nebylo to poslouchání za dveřmi. Pouze jsem vás zaslechl."

"Měl bych tě nechat dusit se v obavách, jestli jsi v regresi nebo ne, patřilo by ti to," napomenul ho pán. "Říkala mi, že kdyby ses choval, jako kdyby u tebe docházelo k regresi, tak že tomu tak není, že tvé chování je právě teď ukázkové, a ať dělám dál, to co dělám. No, s výjimkou několika věcí."

Severus si nevšiml, že by se choval, jako by udělal několik kroků vzad, ale oni zřejmě ano, nebo by to jinak neprobírali. Bylo frustrující nepozorovat u sebe chování, které ostatní viděli. Možná to byl důvod, proč bylo v knihkupectvích tolik polic s knihami o seberozvoji.

"Předpokládám, že jsem se vás měl zeptat přímo," připustil Severus rozpačitě.

"Nebo prostě hned nepředpokládat, že slova 'Severus' a 'dochází k regresi' se týkají tebe." Pán vzal Severuse za ruku a připravili se k přemístění. "Ne každá negativní věc, kterou mě slyšíš říct, je o tobě. Jsem k tobě po celou dobu upřímný. Kdybych si myslel, že existuje nějaký problém, řekl bych to. Musíš se naučit, že když jsem vzteklý, rozzlobený, nebo celou noc nespím, že se to nejspíš tebe vůbec netýká."

"To ani nemusí, abyste si to na mně mohl vybít," upozornil ho Severus. "Ne že byste to dělal, avšak mým reflexem je předpokládat, že to uděláte. Bez ohledu na to, jak vám věřím, a že vím, že to neuděláte."

Pán si povzdechl. "Co s tebou budu dělat? Jsi v pořádku? Pořád si myslíš, že můžeš večer hlídat Teddyho?"

Pán se chystal ven. Snažil se chodit každý druhý víkend. Severus ho přemluvil, aby vše nechal na něm a pán s tím souhlasil pod podmínkou, že zaletaxuje pánovi Georgeovi, kdyby vyvstaly jakékoli problémy.

"Nezůstanete venku příliš dlouho, chcete se pořádně vyspat, abyste byl jak květinka na ten bál," zavtipkoval Severus.

Pán se začal přemisťovat a dal jasně najevo, že tam nepůjde.

***