Unwell - Kapitola 93 II/II

Druhá část 93. kapitoly


Severus se zhluboka nadechl a hořce se zasmál. "Na nějakém temném místě."
Harry sevřel Severuse pevněji. Začaly ho zalévat pocity paniky a viny, ale bylo důležité zůstat klidným. "Chceš mě tam vzít?"
Severus pustil jeho ruku a vrátil svou paži zpět do pozice kolem Harryho. "Zatímco jste byl pryč, jsem se tak trochu zhroutil."
Zalil ho chlad a na chvíli zapomněl dýchat. To byl důvod, proč musí v programu skončit. Bylo jeho prací stát při Severusovi, aby mu při takových věcech pomohl a zklamal. "Jak špatné to bylo?"
"Možná si vzpomínáte na minulou zimu, když jsem odstranil nitroobranné štíty." Severus se odmlčel a nechal Harryho, aby si vybavil tři dny střídajících se vzlyků a rozzuřených výkřiků vycházejících ze Severusova pokoje. Pak pokračoval. "Bylo to horší."
Nečekaně, Harry pocítil vztek. Jak se lidé odvažují chovat se k jiným lidem tak hrozně, že ti z toho mají trama i o několik let později. Bylo nechutné, jak lidé na Severuse pohlížejí jako na součást podlidské podskupiny. To byl důvod, proč se stal bystrozorem - aby zabránil tomu, aby se to opakovalo. A to byl také důvod, proč musí zůstat doma a starat se o někoho, kdo vytrpěl příliš mnoho bolesti.
Další hořký smích. "Také jsem rozzuřený. Zlobím se na sebe, protože jsem byl vyděšený z toho, že bych vám měl říct, co se stalo. Přestože nevím, co řeknete, mohu si být jistý, že neřeknete to, čeho se nejvíc bojím."
Harry ho políbil do vlasů. "Nikdy se mi nemusíš bát cokoli říct."
Severus se maličko uvolnil. "Viděl jsem pána Westona."
Zaklel. "Ublížil ti?"
"Ne." Severusův hlas se začal třást. "Avšak poprvé jsem si uvědomil, že mohl. Už to udělal předtím."
Richard Weston byl strašný muž a sexuální deviant, který Severuse vlastnil tři měsíce. Harry byl poměrně dobře informovaný o tom, co se během těch tří měsíců stalo, a ty hrůzy mu nedávaly v noci spát. Avšak Severus nevypadal, že by ho ty události zneklidňovaly. Byl jimi změněn a poškozen, ale nikdy to nebral na vědomí. Místo toho strávil hodiny pláčem kvůli Westonově zradě.
Harry Westona nenáviděl. Snažil se to před Severusem skrývat, ale nebylo to snadné. Jak může člověk utěšovat někoho truchlícího kvůli ztrátě tak strašlivé osoby? Dělalo se mu nevolno při pomyšlení, že Severus považuje jak Westona, tak Harryho za 'pána'. Harry ze sebe každý den vydával vše, aby se Severusovi dobře dařilo. Utratil neskutečný obnos peněz, aby ho koupil a od té doby utratil jednoduše obscénní množství galleonů na Severusovo fyzické a mentální zdraví. Neexistovala žádná tělní tekutina, kterou by Severus dokázal vyprodukovat, a kterou by Harry nebyl přinejmenším jednou pokryt. A kdyby dostal zaplaceno za hodiny, které byl vzhůru, aby muže držel, nikdy by si nemusel dělat starosti kvůli penězům, které utratil za jeho zdraví.
Nic od Severuse neočekával. Nejdříve mu pomáhal, protože to byla správná věc a později, protože ho miloval. Nepožadoval na oplátku Severusovu lásku nebo jiné laskavosti, i když by mohl. Myslel si, že jeho snaha a obětování stojí za tu trochu respektu, který mu Severus prokazoval. Severus ho miloval a často to dával najevo tím, jak se pokoušel usnadnit Harryho život všema možnými způsoby. Avšak respektoval Westona a mluvil o něm s láskou - o muži, který ho opakovaně mučil a násilně z něj dělal homosexuála.
Harry kvůli tomu zuřil. Ne na Severuse, protože to nebyla jeho chyba. Byl vzteklý na toho krysího bastarda, který si zasloužil víc než jen potrhat venku v Obrtlé uličce.
Už to udělal předtím. Severusovo přiznání si, že mu Weston ublížil, bylo nové. Když to Severus probíral s Harrym a doktorkou Brownovou, vždy trval na tom, že je to pánovo právo 'použít' ho, jak považuje za vhodné. Odlišoval pánovo zneužívání od sexuálního násilí, což byl podle doktorky Brownové obranný mechanismus.
"Když říkáš, že ti ublížil v minulosti, mluvíš o tom, jak tě prodal, nebo že ti ublížil emočně nebo jinak?" Harry se nehýbal, protože se bál, že Severuse vyděsí.
Severus najednou vstal. Tak trochu trhaně si otřel čelo a přecházel tam a zpět po pokoji. Protože byly jeho nohy v hrozném stavu, byl na ně nucen klást váhu nepřirozeným způsobem, takže vypadal poměrně nestabilně.
"Všichni mě znásilnili, pane. Nyní si to uvědomuji, a přestože to bude nutné probrat, není to to, k čemu se vám musím přiznat." Severus se na něj nepodíval.
Harry se posadil. Cítil, jak se s ním začal točit svět, když se mu odkrvila hlava. Potřeboval se nutně vyspat, ale tohle bylo mnohem naléhavější. "Dobře."
"Udělal jsem něco nelogického." Severus se zastavil a zíral na Harryho. Tyčil se nad ním a jeho stín na zdi byl stejný, jako stín profesora Snapea, což by Harry považoval za jiných okolností za směšné.
"Tomu se mi nechce uvěřit."
Severus se nepohnul. "Pokusil jsem se zbavit se znamení zla."
Harrymu přeběhl mráz po zádech. Až do svého čtvrtého ročníku v Bradavicích nikdy neviděl design s lebkou a hadem, který symbolizoval loajalitu k Voldemortovi. Když se Severus nastěhoval do jeho domu, měl z počátku při pohledu na tetování nepříjemný pocit, avšak protože měl Severus hrůzu jak z vody, tak z oblečení, rychle si na něj zvykl.
Znamení zla nebylo možné odstranit. Bylo natrvalo přičarované na Severusovo tělo jedním z nejmocnějších kouzelníků všech dob, který již nebyl naživu, aby ho odstranil, pokud by to bylo možné. Bylo výrazně pravděpodobnější, že jednoho dne bude odstraněna zotročovací kletba. Znamení zla zůstane bez pochyb se Severusem navždy.
Pokusil se ho odstranit. Čím? Proč se o to snažil? Bylo zbytečné se snažit pochopit spojení, která si Severus vytvořil v hlavě. Chápal pouze to, jak moc Severuse miluje, a jak moc ho zraňuje jen pomyšlení na to, že by si Severus někdy tímhle způsobem ublížil.
Již téměř dva roky byl Harry jak rodičem, tak pánem a za tu dobu se naučil, že jedním z nejlepších nástrojů v jeho arsenálu není žádné kouzlo nebo jeho postavení jednoho z nejmocnějších kouzelníků na světě. Byla to jeho schopnost zůstat klidným. Pokud zvládne neukázat strach nebo nezačne vyšilovat, situace se vyřeší rychleji a s menším emočním masakrem a s méně slzami.
Zhluboka se nadechl. "Mohu se podívat?"
Severus zaváhal. Ruku si držel blízko u těla. "Byl bych raději, kdybyste to nedělal. Rychle jsem si uvědomil svou chybu a zaletaxoval pro Ginevru. Pomohla mi ji zahojit,
a také udělala rozpis pro celou její rodinu, abych byl příštích několik dní pod dohledem." Odmlčel se. "Také říkala, že to ona stála za útokem krys na pána Westona."
Ginny a Harry spolu konečně zase mluvili a vycházeli spolu lépe než kdy dřív. Přestože se nerozešli ve zlém, rozdělilo je její rozhodnutí chodit s Westonovým synem. Také, tak trochu podle očekávání, neskončilo příliš dobře to, když jí Harry odhalil svou sexuální orientaci. Avšak nakonec nějak své přátelství opravili, takže k sobě měli blíž než kdy předtím. Ta informace o útoku krys nebyla až tak překvapující a neměla by mu udělat takovou radost, jakou udělala.
"Pane, řekl jsem novému terapeutovi o tom, co jsem udělal. Byl bych rád, kdybych to už nikdy nemusel nikomu ukazovat, pokud je to možné," prohlásil Severus.
Nebylo to možné. Bez ohledu na to, jak bude příštích dvě stě let pro Harryho a Severuse vypadat, byl si jistý, že budou i nadále žít v blízkosti. Vzhledem k jejich vztahu si byl jistý, že to uvidí ještě mnohokrát, ať už bude Severus sdílet jeho postel jako druhá polovička nebo jako dobrý přítel. Uvidí to, pokud Severuse bude ještě někdy potřebovat vykoupat, nebo pokud se potkají, když se budou ráno oblékat.
Harry se zvedl a klekl si před Severuse. Sevřel mu levé zápěstí a vzhlédl. "Žádám tě jako Harry. Jako pán, ne tvůj pán, prosím, vyhrň si rukáv."
Severus měl v pohledu vepsané zmatení, ale poslechl. "Co to děláte?"
Vypadalo stejně jako vždy. Bledá, bolestivě vyhublá paže byla pokrytá malými jizvami, které byly sotva postřehnutelné, protože pozornost okamžitě upoutalo inkoustově černé Znamení zla. Vypadalo téměř příliš velké pro Severusovu paži. Harry prsty přejel po znamení. Všiml si, že si ho Severus uzdravil dobře, protože nebyly vidět žádné nové jizvy.
Naklonil se a jemně znamení políbil. Bylo stejné jako zbytek Severusovy paže - studené, ale jinak ničím pozoruhodné.
Severus mu ruku vytrhl. "Pane, já…"
"Proč se odtahuješ?" Harry Severusovo zápěstí nepustil. Nikdy by si nedovolil udělat cokoli, čeho se Severus bál. Jejich vztah, ať už platonický nebo sexuální, závisel na důvěře. Pokud by se Severus bál, že ho zneužije, Harry by přestal. Avšak pokud by byly jeho obavy hloupé, stačilo znamení, aby Harry pokračoval. Věděl, že se chová troufale, když za Severuse rozhoduje, které obavy jsou hloupé, ale tentokrát byl ochotný riskovat.
Chvíli trvalo, než Severus odpověděl. "Je nevhodné, abyste se rty dotýkal Znamení zla, pane. To, co reprezentuje, je zlo a všechno vaše sebeobětování a práce k…"
Harry ho přerušil dalšími polibky, které pomalu a štědře rozséval na Severusovo předloktí. Stejně jako většina lidí, byl i Severus nedokonalý. Jako dítě byl ve znevýhodněné situaci a udělal některá špatná rozhodnutí. Většina rozhodnutí od té doby, některá dobrá a některá špatná, byla všechna snahou napravit ta špatná rozhodnutí. Harry to chápal, ale bylo mu to jedno. Pokud něco, miloval to na Severusovi.
Koneckonců ostatní lidé byli stejně tak nedokonalí, ale okolnosti jim to dovolovaly lépe skrývat.
Zatímco byl pryč, Harry hodně přemýšlel. Jedním ze závěrů, ke kterým došel, bylo, že zatímco někteří lidé mají to štěstí, že milují někoho s povrchními problémy a obavami, on nebyl jedním z nich. Miloval Severuse, který byl na první pohled poškozený bez možnosti nápravy, nabroušený, neuvěřitelně drzý a s mastnými vlasy. Miloval ho, jako nikdy nikoho jiného nemiloval, a zatímco byl pryč, byly jím jeho myšlenky zahlcené.
Znamení zla bylo Severusovou součástí. Nebyla to pěkná součást, ale bylo to okay. Harry miloval všechny Severusovy části a připadalo mu směšné jednu část ignorovat, protože byla v jednu chvíli využívání ke zlým účelům.
Vzhlédl a viděl v Severusových očích slzy. Měl nutkání je také slíbat, ale neudělal by to. Slíbil Severusovi, že ho nechá udělat první, pokud vůbec nějaké, kroky k více sexuálnímu vztahu a polibky za hranou rychlé pusy na tvář, by ten slib porušily.
"Miluji tě," řekl Harry s pohledem upřeným do Severusových temných očí. "Tak moc tě miluji."
"Neskončil jsem." Severus chytil Harryho za ruce a vytáhl ho na nohy. "Teď přijde ta část, kterou se vám bojím říct."
Tohle nebyla ta část, kterou se Severus bál Harrymu říct? Nebyl si jistý, jestli se dokáže připravit na to, co přijde. Když se snažil zhodnotit možnosti, mysl mu letěla rychleji než jakékoli koště. Používal nadměrně nitroobranné štíty? Vypil příliš mnoho alkoholu, když se s tím snažil vypořádat, způsobem jako jeho otec? "Neposlechl" Harryho nějakým doopravdy strašným způsobem?
"Nebyl jsem si toho nejdřív vědomý, ale Teddy mě při tom viděl. Také mě na chvilku, viděl s pánem Westonem."
Harry se uvolnil. Tohle byla situace, na kterou byl lépe připravený. Byl schopný ostřížím okem dohlížet na Severuse, jak se vypořádává s následky znásilnění a Znamení zla, ale nevěděl by, co dělat, kdyby mu Severus řekl něco horšího.
Bez pochyb skončí v bystrozorském výcvikovém programu. Jednoznačně nemá jinou možnost. Přestože to bylo něco, co chtěl doopravdy dokázat, zřejmě to tak nemá být. Má jiné závazky, o které se musí doma postarat, a které jsou mnohem důležitější než opět zachraňovat kouzelnický svět.
Harryho srdce bolelo kvůli Teddymu, který byl nejspíš při pohledu na Severuse pokoušejícího se zbavit se Znamení zla vyděšený. Věděl, jak si ti dva byli blízcí, avšak měl problém uvěřit, že by ten zážitek byl nakonec příliš škodlivý.
Teddy nechápe koncept otroctví a vlastnictví otroka. Vypadalo to, že mu přijde docela normální, že Severus klečí u Harryho nohou nebo že Harrymu říká "pane". Pro Teddyho bylo normální mít rodiče, kteří bojují o dynamiku moci spíše než o to, kde umyje nádobí a bylo pro něj normální viděl dospělé plakat stejně tak jako smát se. Harry se neobával, že vyrůstání v tomto chaosu Teddymu ublíží, protože věděl, že dokud Teddy bude vědět, kolik lásky je v jejich domově, bude nejspíš v pořádku.
Natáhl se a objal Severuse pažemi kolem krku. Neobjímal ho. Hleděl mu upřeně do očí. "Severusi, Teddy bude mít spoustu vzpomínek na tebe ve špatné kondici. Bude si tyhle věci pamatovat zvlášť proto, že nespíš nikam nezmizí, jak bude růst. To nic neznamená. Nyní ho to může děsit, ale najdeme způsob, jak ho naučit, že jsi v pořádku, i když to tak nevypadá. Nyní na tebe nepohlíží jako na slabého, a ani nebude. Bude dospívat a uvědomí si, že jsi ten nejsilnější muž, jakého zná."
Odmlčel se a zvažoval tu situaci s Westonem. Ta byla problematická, protože si Harry nebyl jistý, jak Severuse uchránit od budoucích interakcí s tím mužem. I když by mohli procvičit obranná kouzla, nebylo by vůči Severusovi fér, aby se musel neustále bát, že ho ten muž napadne. S tím, co viděl Teddy, si starosti nedělal, protože to na něj nejspíš neudělalo žádný dojem.
"Není to, jako by tě přistihl, že mě podvádíš." Harry se zašklebil, když si uvědomil, jak špatně načasovaná ta analogie byla. "Nejspíš pro něj bylo matoucí vidět tě klečet před jiným mužem, ale pokud si to bude pamatovat i až bude starší, můžeme si o tom promluvit. Nic moc se nestalo."
Severusovy temné oči propátrávaly ty Harryho. Nakonec prohlásil: "Až příliš snadno odpouštíte."
Harry se chtěl rozesmát. Začal se kolíbat dopředu a dozadu, jak si vybavil lekce tance, které mu Severus před několika měsíci dával. "Myslím, že je ten správný čas říct 'vítej v rodičovství'. Víš, kolikrát jsem ho omylem upustil na hlavu dolů ze schodů? Přinejmenším jednou, ale i to je jednou víc, než by mělo. Jednou jsem mu nalil do hrníčku na džus čistou ohnivou whiskey, když jsem byl doopravdy unavený. Myslím, že jsem mu neměnil dostatečně často plenky, když byl malý a nyní ho nechávám většinu času s hlídačkou, než abych ho vychovával sám."
Mnohokrát si Harry vyčítal to, co považoval za hlavní chyby v rodičovství. Od té chvíle se naučil uvolnit se a snažit se o to nejlepší. Pokud nechtěli na to malé dítě použít Obliviate, nemohli udělat nic než mu dát najevo, že ho milují a jít dál a snažit se dělat méně chyb.
"Miluji tě," zopakoval Harry s očima upřenýma na Severusovo nateklé čelo. "Mohu se tě nyní dotknout?"
Severus přesunul ruce na Harryho ramena. Dál se kolébali za zvuků neexistující hudby. "Za chvilku, pane. Vím, že tohle je hloupá otázka, ale musím se zeptat."
Pán mávl rukou. "Víš, kolik jsem ti položil hloupých otázek já? Ptej se."
Severusův úsměv byl stažený a jenom krátce trvající. "Bylo mi, ehm… ublíženo téměř všemi mými majiteli. Pán Mering a pán Weston mě také oba nutili spát s dalšími lidmi. Co se stalo u Monstra, si nepamatuji."
V tlusté složce, kterou Harry dostal, když Severuse koupil, byl dlouhý, magicky obnovovaný seznam dokumentující celý jeho život. Každý zub, o který přišel, každá menší nemoc nebo zranění, stejně tak každý sexuální partner, byli zdokumentováni. Z respektu k Severusově soukromí tomu nevěnoval přílišnou pozornost, když ho koupil. Avšak díky třem listům věděl, že by dokázal zformovat docela dobré teorie o tom, co se Severusovi stalo, když ho vlastnil König.
Důkazem jeho síly bylo to, že nějak dokázal během řeči nezačít plakat. Díval se upřeně do Harryho očí, takže by Harry uvažoval, jestli nepoužívá Nitrozpyt, kdyby nevěděl, že by Severus nikdy nic takového neudělal. "Víte o tom, a přesto tvrdíte, že mě milujete."
"Miluji tě," bylo jediné, co Harry dokázal odpovědět.
"Jak?" zeptal se Severus chraplavě. Přestal tancovat. "Jak se mě můžete chtít dotknout, když víte…"
To byla věta, kterou ho Harry neměl v úmyslu nechat dokončit. Objal Severuse v tom nejpevnějším objetí.
Severus byl o dvacet let starší než Harry. Šest let ho učil ve škole, a dokonce si představoval sám sebe ve vztahu s Harryho mamkou. Harry ho vlastnil. Všechny ty věci byly důvodem rozsáhlého zvažování sexuálního vztahu, protože vznášely otázky o rozdílných zkušenostech, moci a legitimitě jejich vzájemných citů.
Fakt, že byl Severus "používán" svými předchozími pány, nebyl pro Harryho vůbec překážkou až na to, že to znamenalo, že bude muset být jak citlivý, tak zodpovědný, až na tyhle záležitosti dojde.
Odtáhl se a vzal Severusův obličej do dlaní. "Poslouchej mě, ty milovaný, šílený, starý muži. Vím, co se stalo. Věděl jsem, co se stalo. Ale nikdy kvůli tomu pro mě neztratíš na ceně. Takhle láska nefunguje."
Láska některých lidí byla spontánní. Jejich oči se střetly a na první pohled se zamilovali. Harry pomalu došel k závěru, že on tohle nikdy nezažije. Jeho vlastní zkušenost byla pomalá a objevená po letech stresu a bezesných nocí. Když došlo k výměně pohledů, bylo to s někým, koho na určité úrovni znal téměř deset let. Nebylo to vůbec spontánní, protože to vypadalo, že někteří měli dokonce podezření. Zamiloval se - pokud chápal, co ta slova správně znamenají - tak pomalu, že si ani neuvědomil, co se děje, dokud nebylo pozdě.
"Než jsem odjel, mluvili jsem o to, že si budeme muset promluvit o tom, jak si stojíme." Od té chvíle se toho tolik změnilo. Severus se setkal s Westonem a Harry si uvědomil, že pokud to myslí s jejich vztahem vážně, bude muset být mnohem oddanější než většina lidí v takové pozici.
"Vzpomínám si." Severuse vypadal klidněji než jeho obvyklé já. Harrymu zaplesalo srdce pokaždé, když se mu Severus podíval do očí. Bylo to něco, co dříve považoval za nemožné.
Zhluboka se nadechl. "Je nespíš dobře, že jsme to neudělali, protože si myslím, že po posledním měsíci se naše očekávání změnila. Začněme znovu, oba na stejné stránce. Nechme si nějaký čas, abychom to vše v klidu naplánovali, pokud máš pořád zájem."
Severus přikývl a sundal si Harryho ruce z obličeje. "Mám. Avšak jak jste poznamenal, mohu potřebovat více času, než tu záležitost budu vůbec připravený probrat. Mám nějaké, ehm… nesprávné myšlenky, které musí být vzaty v potaz."
To bylo vše, v co mohl Harry doufat. I pro něj by bylo přínosné, kdyby měl pár dní, aby si to mohl promyslet.
Severus se zasmál. "Možná bychom měli dokončit tento rozhovor u snídaně. Vypadáte, že usnete při chůzi."
Nezáleželo na tom, protože to nevypadalo, že by se Harry vracel do práce. Byl z toho smutný a trochu rozčílený, když o tom přemýšlel, ale také cítil obrovskou úlevu. Program na něj nakládal obrovskou dávku stresu.
"Můžu se dotknout tvého čela, než půjdeme spát?"
Severus zaváhal, ale kývl na souhlas. Při Harryho dotyku se mu protočily oči. Rty vypustily tiché zasténání. Když Harry ruku odtáhl, byla již značka stěží viditelná.
Příště: Neporušitelný slib

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Unwell - Kapitola 37

Unwell

Unwell - Kapitola 81 II/II