Splinter - kapitola 2

Kapitola 2

---

Potterův talent plížit se stíny nezmizel, ale Snape věděl, že tu je. Ten spratek se jen tak nevzdává, pokud vůbec. Ta vlastnost mu v minulosti vynesla vyznamenání, ale když nyní dostávala Snapea do smrtelného nebezpečí, byla to stěží obdivuhodná kvalita. Poslední věc, kterou potřeboval, bylo, aby Potter přitáhl pozornost k jeho skrovné existenci.

Ne že by ho to však odradilo od plánované aktivity na dnešní večer - šlo o základní aspekt lidské přirozenosti. Šel svou obvyklou trasou, a pak se vrátil skrze uličku tak úzkou, že se jeho ramena na obou stranách dotýkala špinavých cihel. Vracel se třikrát, dvakrát obkroužil zamýšlenou destinaci a přiblížil se k ní ze cela opačné strany.

Samozřejmě to nepomohlo. Potterovo štěstí poráželo jenom jeho bláznovství. Ten malej bastard ho stejně chytil. Ledové a třesoucí se ruce sevřely Snapeův plášť.

"Nemám rád, když si ze mě někdo dělá blázny," zavrčel Potter. Pevně Snapea držel.

"V tom případě se domnívám, že vedeš život plný zklamání."

"Ty zatracenej bastarde! Celou tu dobu jsi byl na mé straně." Potter ho pustil a otřel si ruku do trika. Snape si to snažil nebrat osobně.

"Takže teď je to tvoje strana?" Nepřiznal by, že ho v té chvíli bodnul strach.

"Ne, ty idio… měl jsem na mysli naše strana. Odboj."

Idealismus ve své nejhorší formě. "Nejsem na tvojí straně."

Protáhl se kolem ohromeného Pottera, pryč z uličky, do které ho ten spratek zatáhl, zpět na opuštěnou mlhavou ulici. Potter se hnal za ním. "To vysvětluje, proč se o půl třetí v noci plížíš víc než míli od domova."

To mělo být zřejmé. I buřičskému revolucionáři. "Jdu šukat."

Potter se zarazil. "Šukat?" zopakoval.

"Že to říkáš s takovou kyselostí, mluví za vše." Snape pokračoval dál.

"Že… co? Nevěřím ti!"

Snape se ušklíbl, přestože se Potter zcela jistě až příliš hluboce oddával svému klamnému romantismu, než aby to ocenil. "Šukat, Pottere." Otočil se. Hleděli si do očí. "Zamýšleným výsledkem je pak pro většinu z nás orgasmus. Jeden je přijatelný. Dva jsou lepší. Můžu tě ujistit," ztišil hlas až téměř do šeptání, "že šance na jakékoli pobuřující a podvratné hovory během řečených aktivit je… nulová." Poslední slovo vydechl Potterovi do obličeje.

"Šel jsi míli po tmě. Uprostřed noci. Aby sis zapíchal?" Potter zavrtěl hlavou. "Musíš si myslet, že jsem idiot."

Konečně mu někdo rozumí. "Přesně tak."

Snape došel posledních sto yardů a zastavil se u dveří velkého domu. Otočil se na Pottera, který mu klopýtal v patách. "Zmiz. Jdi zachraňovat svět."

"Jdu taky." Zelené oči ve tmě vyzývavě zářily.

"Jdeš?" zeptal se Snape.

Potter ho praštil loktem a stoupl si ke dveřím.

"Velmi dobře. Čím víc, tím veselejší to bude," prohlásil Snape. Následoval Pottera do kouře a temnoty. Bez ohledu na místo se cítil podivně nezaujatě, když vedl Pottera skrze přítmí. Tentokrát nedostatku světla litoval, protože být svědkem Potterova zděšení při pohledu na nabízenou zábavu, stálo za risk ztráty anonymity.

"Tady," řekl a po několika krocích se zastavil. "Podívej."

Držel Pottera před sebou, přituleného ke své hrudi a nohou otevřel dveře a odhalil pokoj za nimi.

Potter mu ztuhl v náruči. Zalapal po dechu. A pak si povzdechl jako dítě o štědrém dnu. Snape se zamračil. To nebyla reakce, kterou očekával.

Dva muži - možná si vědomí svého publika, možná ne - se zmítali na propadlé matraci uprostřed místnosti. Snapeovy prsty se zabořily do Potterova trika a držely ho na místě. Ale jeho oči sledovaly muže na posteli. Obklopeni svatozáří světla - což bylo záměrné, tím si byl Snape jistý - v úplné tichosti šukali. Dokonce i pleskání kůže bylo ztlumené. Společně dosáhli vrcholu, první s tichým stenem, jeho partner sérií přerývaných vzdechů a společně klesli na skvrnité povlečení.

Potterův hrudník se roztáhl v roztřeseném nádechu.

Snape se ušklíbl. Naklonil se k Potterově uchu. "Takže bych měl na seznam tvých zločinů dodat i sodomii?"

"Mrdám na tebe," vydechl Potter.

Snape pustil jeho tričko. "Nemyslím si. Mám na dnešní večer jiné plány." Odstrčil ho.

Potter se otočil a následoval ho. Postával mu po boku. "Nevěřím ti! Nepomůžeš mi, ale riskuješ svou svobodu pro rychlý sex s o polovinu mladším mužem."

Snape pokrčil rameny, přestože věděl, že to Potter v té tmě nemůže vidět. "Je mi čtyřicet pět. Z rychlého sexu jsem už před pár lety vyrostl."

"Vyhnul ses otázce."

"Žádnou jsi nepoložil. Teď," otočil se a vyrazil k Potterovi, až ho nahnal do rohu, "jdi a klamej sám sebe někde jinde. Nebo šukej, jestli jsi toho schopný. Ale nech mě mému potěšení. Moc ho nemám."

Tentokrát, když Pottera odstrčil, držel se od něj dál. Snape si souhlasně odfrkl. "Výborně. Deset bodů pro Nebelvír za tvoji krátkou rozumnost."

Odkráčel pryč a Potter neřekl ani slovo.

***

Nakonec našel uspokojení s dvakrát mladším mužem. Štvalo ho, že by se Potter považoval za chytrého, že to předpověděl, ale nic nemohlo být vzdálenější pravdě. Zřejmé závěry nejsou geniální.

Rychlý pohled po hlavní místnosti odhalil několik možností na později, ale Pottera ne. Poslední dobou bylo jeho štěstí nestálá čubka, takže pochyboval, že ten spratek odešel.

Hlasité sténání ho dovedlo do jedné postranní chodby a za ostrým rohem našel Pottera opírajícího se o zeď, s lesknoucíma se očima hypnotizujícími mladého muže před ním. Snape se protáhl dveřmi, splynul se stíny a sledoval.

Potterův pohled těkal mezi skupinou kopulující na gauči několik stop od něj a mladíkem - bože, vypadal ještě mladší než Potter - který k němu mluvil hlubokým sugestivním hlasem. Potter zavrtěl hlavou, ale mladík se usmál, přikývl a sedl si na paty.

Snape naklonil hlavu a beze studu je sledoval zpoza přivřených víček.

S kalhotami si mladík poradil rychle. Přes Potterovy symbolické protesty byl jeho penis o několik vteřin později osvobozen a dral se k otevřeným dostupným ústům. Mladík se zasmál a předklonil se.

Potter ho zastavil dřív, než se jeho rty dotknuly vlhké špičky.

Snape pomalu zavřel a otevřel oči. Pak, když Potter zavrtěl hlavou a odstrčil chlapce zpět na paty, se Snape rychle vrhl na zapínání vlastních kalhot a rozepnul je.

Chlapec se nebojácně vrátil. Tentokrát si nechával svá ústa pro sebe a rozhodl se pouze lehoučce dotýkat prsty bledé kůže na Potterových stehnech. Potter nadskočil a jeho penis se zhoupl. Povzbuzený mladík zvedl hlavu a Snape zahlédl, jak je krásný - mladý, otevřený a dychtivý.

Omamné.

Potter musel souhlasit. Jako v transu se vzal do ruky a sevřel špičku penisu v dlani.

Snape jeho pohyb kopíroval.

Druhou rukou vzal Potter mladíkovu tvář do dlaně a palcem ho hladil po tváři. Mladík zaťal prsty a jemné dotyky se změnily ve škrábání, které jak Snape viděl, za sebou zanechávalo červené stopy. Potter zasténal - byl to první zvuk, který vydal od chvíle, co Snape vstoupil do místnosti - a začal se zpracovávat trhavými nekoordinovanými pohyby.

Snape následoval jeho příkladu, ale jeho pohyby byly, pokud už ne pomalejší, tak kontrolovanější.

Potterova levá ruka se zatoulala do mladíkových vlasů a tahala za ně synchronizovaně s pravou rukou. Snape si odfrkl. Další maličkost. Potter se nejspíš také nedokáže zároveň poplácat na hlavě a podrbat na břiše. Smích ho přešel, když se místností rozlehl další sten.

Potterova hračka se odvážila přestat se svými dotyky a nyní používala jednu ruku k tomu, aby se sama uspokojovala a druhou si hrála s varlaty, přestože stále uctivě klečela u Potterových nohou. Potterův sten byl zklamaný.

"Prosím," zašeptal.

Mladík neodpověděl. Snape to ani nečekal a zřejmě ani Potter. Znova už neprosil. Jeho ruka se vrátila a hladila mladíkův obličej jako kus milovaného harampádí. Těžce polykal, lapal po dechu, sténal, když si šukal pěst, ale pohled měl zafixovaný do mladíkových očí.

Touha přiživovaná popřením by erotizovala i eunucha. Na Potterovi to bylo krásně vidět.

Snapeův obzor se zúžil na špičku Potterova penisu, která se vynořoval z pěsti a roztírala po prstech tekutinu. Dech se mu zadrhl a - bez varování - jeho vlastní vášeň dosáhla vrcholu. Zaklel. Silou vůle pustil svůj penis a sevřel svá třesoucí se stehna, odhodlaný vydržet déle než ten spratek.

Nečekal dlouho. Potterova ruka vklouzla zpět do mladíkových vlasů. Zatahal. Něco prosivě zakňoural. Mladík se pohnul dopředu a Potterova ruka pustila penis.

Ale chlapec ho nevzal do úst. Dokonce ho ani neolízl a Snape zavrčel. Cítil se podvedený. Ne tak podvedený jako Potter, tím si byl jistý. Chlapec se místo toho začal tváří otírat o Potterův penis a z úst mu unikal jeden spokojený povzdech za druhým.

To Potterovi stačilo. Předklonil se, zatáhl mladíka za vlasy, až bolestivě vyjekl, a udělal se. Klel a děkoval při tom zároveň.

Snape se třemi rychlými pohyby dodělal, za hranu ho popoháněla Potterova udýchaná slova. Orgasmus byl dvakrát tak uspokojivý jako ten první a zanechal ho roztřeseného. Když se vzpamatoval natolik, že otevřel oči, Potter mladíka objímal a šeptem mu vyjadřoval svou vděčnost.

Snape si zapnul kalhoty a upravil košili.

Odešel, aniž by komukoli poděkoval.

***

Když o hodinu později vyšel Snape z domu, vyplížil se Potter ze stínů. "Spokojený?" zeptal se.

"Pro dnešek. Ty?"

Vykročil a vyhýbal se osvětleným místům. Potter s ním srovnal krok a nějak zvládal kopírovat Snapeovy ladné pohyby, když se pohybovali opuštěnou ulicí. Snape odmítal, aby to na něj udělalo dojem, ale ocenil Potterovu snahu.

"Proč tolik riskuješ?" zeptal se Potter po několika minutách.

"Kazíš mou dobrou náladu."

"Je to jen sex," řekl Potter neurčitě.

Snape zaťal zuby. "Takže si myslíš, že bych si měl najít hodnou, měkkou ženu, která by ze mě vyhnala mé choutky?"

Potter pokrčil rameny částečně v souhlasu a ke Snapeově šoku částečně se studem.

"Ty tohle děláš? Zavřeš oči a představuješ si přitažlivější scénáře?"

"Funguje to," odvětil Potter.

"A já jsem si myslel, že nemáš představivost. Ne, samozřejmě, že jsem si to nemyslel. Celý tvůj život je založený na realizaci nemožného. Stavění vzdušných zámků v extrému." Náhle zabočil z hlavní ulice a zašel hlouběji do stínů. "Já dávám přednost skutečným věcem."

"Sodomie je trestána doživotím v Azkabanu."

Vždy tomu tak nebylo. "Nebudu popírat to, kým jsem, protože mi to bylo řečeno."

Zvuk Potterových kroků okamžitě ustal. Snape šel dál.

"Já také ne," zavolal Potter. "Tenká hranice, nemyslíš?"

Na rty se mu dralo deset různých odpovědí. Když si jednu vybral a otočil se, Potter byl pryč.