Tmavě modrý

*** Pán vyšel z koupelny a ručníkem si sušil vlasy, takže mu trčely přinejmenším šedesáti různými směry. Vůbec nevěnoval pozornost roztaženým závěsům, přestože měl na sobě jenom trenýrky. "Bože, Severusi, doopravdy se omlouvám." Z restaurace odešli brzy, přestože byli přesvědčováni, aby se zdrželi. Pro Severuse objednali jídlo na pokoj a vypili půlku láhve levné ohnivé whiskey. Celou dobu se pán omlouval za to, co kvůli němu 'musel Severus vytrpět'. Odpověď, že večeře Severuse ani trochu neznepokojovala, ho neuspokojila. "Když jsem navrhoval, že budete muset žít s vinou, nečekal jsem, že to budete dávat tak hlasitě najevo." Severus byl natažený na své půlce postele. "Nejsem si jistý, že chci žít s vámi, když takto žijete se svou vinou. Je šance, že byste mě tu mohl nechat, až budete v neděli odjíždět?" Pán si natáhl bavlněné tričko a vlezl si do postele. "Neděle je už pozítří, ale jako by byla míle daleko. Je to špatné, že zítra doopravdy nech...

Kapitola 84 - Platónova jeskyně Severus sám přiznával, že nevedl velmi vzrušující život, co se týká cestování. Vyrůstal v Manchesteru, do školy chodil ve Skotsku a během svého života dělal krátké výlety do Walesu. Paní Westonová ho dvakrát vzala do Itálie, aby jí mohl nosit nákupy. Strávil nějaký čas ve Francii a v Německu, ale na čase stráveném tam nezáleželo, protože hotelové pokoje a sklepy jsou ve všech zemích stejné. Kufr, který zabalil, byl lehký. Sbalil několik pečlivě složených košil a několikery kalhoty pro pána a nějaké hábity. Pro sebe toho sbalil dokonce ještě míň, protože věděl, že se ven moc nedostane. Zvažoval, jestli se obléci tak, aby to odráželo jeho postavení, nebo si vzít oblečení, které bude odrážet pánovo postavení. Když své obavy svěřil pánovi, dostalo se mu zmateného pohledu. Zřejmě to bylo něco, nad čím příliš přemýšlí. Přemisťování na dlouhé vzdálenosti byla výzva. Bylo to vyčerpávající a vyžadovalo to pečlivé plánování. Pán navrhl, že by se mohli přemístit do...

Kapitola 83 - Chabé argumenty Severus si během posledních několika let zvykl na mnoho věcí. Zvykl si klečet na podlaze a na hladí po hlavě. Ještě před krátkým časem si mnoho lidí myslelo, že je nemožné, aby kdy přišel do styku s vodou, aniž by mu přivodila panický záchvat. Nyní již nepotřeboval, aby na něj někdo dohlížel s výjimkou koupání se. I přes to, jakým mužem byl před svým zotročením, a bez ohledu na to, co si vytrpěl z rukou svých majitelů, se v přítomnosti svého pána cítil příjemně. Ať už mu ležel poníženě schoulený u nohou nebo kráčel po jeho boku. Starat se o Teddyho mu přišlo přirozené, přestože by tomu tak být nemělo, protože nikde neměl děti rád a necítil se v jejich přítomnosti příjemně. Ale byla jedna věc, u které si byl jistý, že si na ni nikdy nezvykne - hlučné večeře. Weasleyovic rodina neměla ponětí, co je to klidná večeře. Pro ně nebylo žádné jídlo kompletní bez cinkání příborů o nádobí, pošetilých otázek, jaký měl kdo den a přinejmenším dvou převržených sklenic s ...

*** Zůstaň klidný, Severusi. Nemůžeš myslet, když nejsi klidný. Znal se natolik dobře, aby věděl, jak se při určitých okolnostech chovat, a jak ze špatné situace co nejvíce vytěžit. "Patříš vězení? Co jsi, jejich hlídací pes?" zasmál se muž hlubokým hlasem. Rozhovor s Luciusem možná přesně nezasáhl svůj cíl, ale tato poznámka ano. Okamžitě viděl psa vlastněného pánem Müllerem a zasypala ho lavina zablokovaných vzpomínek, o kterých si byl jistý, že nejsou z nočních můr. "Můj p-p-pán a-a já jsme p-p-p-p-při…" Proč přišli do vězení, bylo irelevantní a sdělovat tu informaci byla ztráta cenného času. Byly mnohem důležitější věci, které měl sdělit, jako například: "Můj pán je poschodí pod námi a měl by každou chvíli přijít." Nebyl si jistý, jestli může lhát pánovi Meringovi, ale v každém případě tohle byla pravda. Pán pravděpodobně nervózně přechází o poschodí níž a strachuje se, jak si Severus při rozhovoru s Luciusem vede. Musí přijít dlouho předtím, než přid...

Kapitola 82 - Nový důvod žít Severus nadzvedl hlavu a nadechl se slaného vzduchu. Ledový vítr ho štípal do špičky nosu a do uší. Nízko nad hlavou jim visely tmavé mraky, ale to nebylo nic nového. Přestože byla představa, že špatná nálada je doplněna bouřlivým počasím, otřepaná, v oblasti obklopující Azkaban vždy hrozilo, že se mraky protrhnou. Pán se předklonil a chytil Severuse za paži, aby upoutal jeho pozornost. "Myslím, že budu zvracet." Při způsobu, jakým se malá loďka prodírala vlnami, by to nebylo překvapující. "Zavřete oči." Pán to na chviličku zkusil. "Nepomáhá to." "Už jsme skoro tam." Vskutku, tyčila se před nimi temná, černá věž. "To taky nepomáhá," zaskučel pán. Jejich průvodce mluvil velmi špatnou angličtinou, ale byl velmi zručný v magickém ovládání loďky. Během krátkého času prosvištěli přes několik set mil. Bylo dobře, že to šlo tak rychle, protože to Severusovi neponechalo čas litovat svého rozhodnutí, které udělal, kd...

2. část 81. kapitoly *** Harry otáčel kostku v ruce. Byla hotová. Po přestávce, kdy na ní nepracoval, Severus nakonec Rubikovu kostku zvládl složit. Nechoval se, jako by to byla nějaká významná událost, ale Harry cítil, jak je ve skrytu duše pyšný. Rádio plnilo obývací pokoj hudbou. Bylo uvolňující moci odpočívat na pohovce, aniž by ho každých několik minut chodily kontrolovat sestry. Nemocnice nebyly vůbec uvolňující. Byl tak rád, že je doma, a že má trochu klidu a míru. Když Severus sešel ze schodů, ztlumil rádio. "Odpočívám," řekl Severusovi. "Slibuji, že pokud budu cokoli potřebovat, i kdyby jen sklenici vody, pošlu pro tebe svého patrona." Severus byl horší než zdravotní sestry. Severus měl stále na sobě hábit, nešel do postele, jak si Harry myslel. Hluboce uklonil hlavu a sedl si na druhou stranu pohovky. A to je konec 'míru'. "Je čas na dva z vašich lektvarů," prolomil ticho Severus. "Nepotřebujete, aby se vám plíce naplnily tekutinou....