Tmavě modrý

Tanec života, část 2. Zarazí se. Za půl hodiny? To se nestihne ani umýt! Přidá do kroku, i když ví, že stejně přijde pozdě, ale přece si nepůjde sednout do baru ve zpoceném oblečení. Chvatně proběhne bytem rovnou do koupelny, aby ze sebe strhnul nynější oblečení a zahučel do vany. … "Jdeš pozdě," podotkne pobaveně Alex sedící na kožené lavici u zamluveného stolu. Před sebou má sklenici s vychlazeným pivem a netrpělivě očekává příchod tady Patrika. "Promiň, nestíhal jsem…" "Vždyť jsi vyšel dřív než já." "Zasekl jsem se v parku…" "Ale..?" pobavený úsměv na Alexově tváři ho uvádí do rozpaků, nedá však na sobě nic znát. Léta praxe, doby kdy trénoval svůj výraz kvůli tančení, už jsou pryč. Zasedne naproti a vyčká příchodu obsluhy, aby si objednal sklenici whisky. "Ale… dneska jedeš na tvrdý?" Při slově "tvrdý" v Patrikovi hrkne. Dal by si něco jiného, tvrdého . Rozhodne se na tu otázku neodpovídat. Raději si zběžně prohlé...

Ve svém vlastním zájmu jsem napsala jednorázovku. Doufám, že se vám bude líbit. absolutně netuším, kam se nakonec doberu, ale... znáte mě... Užijte si to i vy, kteří čekáte na BoZ a nečtete Cyklistu :-P Tanec života Vysoký muž nenápadně, zatímco tančil se svou taneční partnerkou, sledoval druhou dvojici. Jejich taneční kolegy. Blyštivé šaty s vyšívanými vzory barevných flitrů, které se naparovaly před světlem a vesele lámaly jeho paprsky do různě barevných odstínů, lákaly všechny oči. On však sledoval něco jiného. Černý frak, který muži v oblasti pozadí vytvářel vzrušivé linie, jak se svaly napínaly. Nemohl z jeho dokonalosti spustit oči. Přál by si ten zadek vidět takhle při tanci bez nějakého oblečení. Možná to zní ujetě, ale… Polkne slinu, která se mu nahromadila v ústech při těch představách. "Patriku, sakra čum, kam šlapeš. Kde ti zase lítá mozek?!" jeho taneční partnerka na něj vyjede - za poslední měsíc už to přestal počítat. Je to skoro každý krok. "Promiň, zamys...

18+ pro polibkáře 7. kapitola Adrián s Fixíkem opouštějí Danielovo byt trochu ve spěchu, protože se snídaně trošku protáhla a pokud přijde pozdě, šéf ho zabije. Neodolá se neohlédnout. Pobaveně zjistí, že ho Daniel z okna pozoruje. Zamávání je mu vzápětí oplaceno. Neočekával, že ten kluk bude tak příjemný společník. Je spokojený. Dlouho nikoho takového nepotkal, ale kdoví, jak to vidí Daniel… * Dan se pomalu vrací z dnešní vyjížďky. Adrián měl pravdu, když mu říkal, že by si měl dát chvilku volno. Do kopců, které normálně v pohodě vyjížděl - dnes funěl víc, jak parní lokomotiva. Pití si dnes vzal dostatek, ale asi mu to bylo k ničemu. Zpocený je nehorázně. Trenér mu zase dal. Sice mu vybral méně náročnou trasu, ale… oddychne si, když sklízí kolo do sklepa. Konečně se může naložit do vany a trochu zrelaxovat svaly. Zrovna, když naložený ve vaně , zavře oči, ozve se zazvonění zvonku. "Sakra!" zakleje. Vstane tak prudce až voda vyšplouchne. "Co je?" dveře s trhnutím o...

6. Kapitola Protáhne se na posteli naprosto uspokojený situací, která se mezi nimi dotvořila. Adrián spokojeně odpočíval vedle něj, kondom ještě přidržujíc na svém penisu, na rtech mírný, spokojený úsměv. "To bylo dobrý…" podotkne, když si skládá ruce pod hlavu. Adrián otevře jedno oko a vyprskne smíchy. "Že dobrý jo?" stáhne použitý kondom, zauzluje a jedním hodem se trefí do odpadkového koše stojící kousek dál. "Pochybuju, že bych pro to právě našel výraz. Nováček asi nebudeš, co?" ušklíbne se Adrián, zatímco se rozvalí na pohodlné Danielově posteli s rukou v rozkroku upravujíc si své náčiní. Dan od něj raději odvrátí pohled. Pak si odfrkne, když mu dojde, co Adrián myslel svými slovy. Prej nováček. Jak na to přišel? Nemá šanci se zeptat, mobil na stolku se rozezvoní. Rychlým krokem k němu přejde, aby ho málem hodil zpátky. Trenér. "Jo?" "Dobré ráno, Dane, už je ti líp?" zájem trenéra by Daniela v jiné situaci rozesmál. "Jo, jas...

5. kapitola Probudí ho ostré paprsky slunce, které mu nakukují do pokoje skrz otevřené okno. V náruči se mu zavrtí chlupatý kožíšek, aby ho následně olíznul vlhký jazyk. Studený čumáček se mu otře o tvář. Nejdřív sebou cukne a možná by to tělíčko ze sebe shodil, kdyby mu v momentě nedošla skutečnost, která ho zasáhne jako rána z čistého nebe. Adrián mu spí v obýváku! Pomalu se vyhrabe ze své postele se psem v ruce, aby ho následně položil na zem, ten se vesele rozběhne ke svému páníčkovi do obývacího pokoje. Jak Daniel náhle zjišťuje - ještě spí. Ovšem jen do doby, než na něj to psisko hupne. S podobným cuknutím, jako měl před chvílí Daniel, se probudí. Zmateně se usadí na gauči, deka sklouzne do klína. Rozespalý zrak mu padne na Daniela. "Heh - dobré ráno," pronese trochu nejistě. Kam se ztratilo jeho věčné sebevědomí? Je trochu zmatený. "Asi jsem tady usnul, že?" Daniel přikývne. "Tak trochu. Dobré ráno. Budeš snídat?" Otazníky v Adriánových očích vyloud...

12. Kapitola Vítek vyběhne ve stanovený čas před dům. Tedy… vyběhne… s vysokou dávkou fantasie by se to během dalo nazvat. Frustrovaně si popotahuje upnuté tričko, které si na sport sehnal. Nějak mu není do smíchu. "Víťo, tady!" celkem smyslný mužský hlas se za ním vesele rozezvučí. Donutí ho to se otočit a prohlédnout si Matyáše v upnutých černých elasťácích a tričku s krátkým rukávem. Sluší mu to. Pomyslí si, když zhodnotí vysportovanou postavu svého terapeuta a porovná ji s tou svojí. "Ahoj." "Doufám, že ses vyspal dobře, protože to vezmeme kolem řeky jako zahřívací kolo, aby tvůj metabolismus zjistil, že se vlastně něco děje," pobaveně se na něj usmívá. Vítek sleduje jeho všudy přítomný úsměv. Nechápe, jak ten chlap může mít na tváři pořád tak zářivý, vždyť ne všechny dny jsou růžové, ale vypadá to, že on to na sobě nedává najevo. Doktorská maska. Po chvíli mu však dojde, jaká to byla blbost, myslet si, že se Matyáš přetvařuje. Vesele se s ním vybavova...

4. kapitola Prsty přiložené ke zvonku ho jemně zmáčknou. Dalo mu zabrat, než přišel na Danielovo příjmení, ale zase, stálo to za to. Nebo v to alespoň doufal, že to bude stát za to. Včera od něj vypadl rychle, protože Fix by bez něj při bouřce nevydržel. Když byl s někým, byl v pohodě. Chvíli se nic neděje. "Prosím?" "Tady Adrián." "Co tady děláš? Pojď nahoru." Bzučák se rozezvučí, strčí do dveří rukou, ve které třímá igelitku. Vycapká schody nahoru bez zadýchání. "Ahoj." Pozdraví mladíka stojícího v otevřených dveřích, na sobě má jen volné modré trenýrky a černé tričko. Daniel kývne. "Čau, potřebuješ něco?" "Přinesl jsem ti nějaké vitamíny…" zvedne do vzduchu igelitku s velkým zeleným melounem. "Nebo spíš něco pro doplnění tekutin." Zazubí se. "Můžu dovnitř?" "Jo jasně." Daniel sebou cukne, ale ustoupí ze dveří. "Jak ti je?" zeptá se Adrián, když se vyzuje z nových bot, jak si všimne Da...

Tak, dočkali jste se. Ačkoliv je tato kapitola dost krátká, což uznávám i já - příště už to tak hrozné nebude, protože jsem se jen potřebovala přenést přes určitý "schod" Takže doufám, že se na mě moc nezlobíte :) Nemám páru, jak mi psaní dalšího pokračování momentálně půjde od ruky, protože mám na pravé ruce dost otlačenin, puchýřů a oteklotinu.... Přeji vám příjemné čtení a děkuji, že trpíte mé prodlevy :) Kapitola je věnovaná všem :) 11. Kapitola Zrovna zvedá rovných dvacet kilo, které si pro začátek naložil, když se do místnosti vřítí tajfun. "Kdo ti to dovolil?!" Zmateně se posadí na lavici. "Promiň, ale myslel jsem, že by ty stroje měl už někdo využít ne… přeci se na ně nebude prášit…" Pokrčí rameny jako by se nic nedělo. Vítek zbrunátní v obličeji. "Tohle je moje posilovna a můj byt! Ty jsi tady jen příživník, který mi akorát obtěžuje život!" Kazimír se na něj zahledí. "Kdyby tě to zajímalo… chodím sem cvičit už měsíc, vždy když máš ...

Tak je to tady, ukončení jednorázovky Osudový omyl. Tato jednorázovka má 6 044 slov - to jest 17 stran ve wordu Omlouvám se ještě jednou za prodlevu, která byla mezi kapitolami, ale opravdu jsem s tím nemohla nic dělat. A tak vám děkuji za vaší přízeň. Ještě infro k dalším nápadům, které se zde setkaly (pod článkem: napiš si o povídku) - budu postupně dopisovat další jednorázovky, které jsem si vybrala z vašich návrhů, ale teď se zase budu soustředit na 62, možná Cyklistu a hlavně BoZ. Po dokončení BoZ se zase setkáme s Michalem, Alexem a dalšími z povídky Rescuer, co na to říkáte? :) Věnováno Hug , Nyce-oH, Luczaidě, Sanasami, keishatku, katce, Ell, barbor, Tamias, Neru-chan, Satiras, Adě, Nyoko, Sisi/ctenar, Suzu, Justince - za vaše komentáře, názory a podporu ;) a Kath a yellow, protože vím, že ty dvě čtou ;) Osudové ráno poté > část čtyři < Maty se převrátil z boku na záda, aby atakoval svým dotykem jakési měkké teplo. Malý moment mu trvá než se vzpamatuje a uvědomí si, kde ...

Tak je to tady - úchyláci :D k dnešní kapitole se váže 18+ , kdybyste to nevěděli od minule :D Užijte si to a nezabíjet :D Jooo, ještě jsem chtěla dodatek... Kdo bude chtít pokračování s názvem - Osudové ráno poté, dejte vědět do komentářů :-P Za chyby se omlouvám, word dneska přepisoval jako ďas :D pokud nejste spokojení s výsledkem situace, ozvěte se :D Věnováno Hug, za nápad, který mi poskytla ;) a taky vám, kteří jste čekali a komentovali :) > část tři < Večer se táhnul zatím v docela dobrém tempu. Maty si stihnul všimnout, že doteky, kterými atakoval Tonyho tělo, že ani jednoho z nich nenechávají chladným. Občas si dovolil otřít své poloviční vzrušení o Tonyho tělo, čímž byl odměněn tlumeným zasténáním. Obzvlášť, když se dotkl svým penisem toho druhého. Možná by mu elektrizující pocit, který mu projel i prsty u nohou, vydržel, ale to by Tonda nesměl působit jako "mouchy sežerte si mě" tak trochu chápal, že pokud je to jeho poprvé, nebude moc aktivní, ale trochu těc...

Tak, jsem zase tady :D a kdo si všiml nového, ošklivého, nepovedeného layoutu, tak právě ten se může těšit na to, že teď chvíli budu zase psát :D Musím upozornit, že tato "jednorázovka" není ještě dopsaná a jedna část určitě bude. Dala bych vám to sem celé, ale k jejímu dopsání mi chybí asi odstavec a šíleně mě bolí hlava takže - zítra :) a proto dneska trochu krátké :D Věnováno Hug. Jinak všem děkuji za komentáře, kterými jste mě poctili :) Varování: 12+ pro polibkáře Matěj uchopí do ruky klíčky, které mu podává milá recepční v tomhle hotelu. Mají to tu hezké, ale představa, že se zde konají pouze schůzky s prostituty a prostitutkami je trochu děsivá. Trvalo mu trochu víc času než předpokládal, že to najde, proto doufal, že ten týpek, kterého mu Patrik najal, nebude chodit moc brzo, aby neměl připomínky. Do prvního patra vyjde schody pěšky. V hlavě přemítá, jak ten večer bude asi vypadat, vždyť nikdy prostituta neměl. Než se doma načapal, umyl a sladil, už ho rodiče podezřív...